Chebskou vilu v Májové ulici si nechal postavit obchodník a majitel realit Anton Schmieger

V blízkosti historického centra Chebu stojí už od roku 1887 nepřehlédnutelná jednopatrová vila. Navrhl jí architekt z nedalekých Františkových Lázní Gustav Wiedermann pro jednoho velmi váženého chebského obchodníka.

Vila byla vybudována v roce 1887 a navrhl jí františkolázeňský stavitel Gustav Wiedermann - jeden z nejznámějších architektů, autor celé řady významných staveb jak v Chebu (například budovy Městské spořitelny na náměstí nebo Obchodní a živnostenské komory), tak ve Františkových Lázních (Císařské lázně nebo pravoslavný kostel svaté Olgy).

Nástěnná malba nad okny zobrazuje ženské postavy uprostřed rozkvetlé louky

Jednopatrová budova v novorenesančním stylu obdélníkového půdorysu. Původně se do vily vstupovalo ze dvora. K vile náležela i hospodářská budova, kde nechyběla kočárovna a koňská stáj. Nejzdobnější je střední rizalit se zapuštěnou lodžií. Původní nástěnná malba nad okny zobrazovala bohyni Flóru, nedochovala se, byla proto nahrazená malbou ženských postav uprostřed rozkvetlé louky.

Majitel vily Anton Schmieger pocházel z Horního Slavkova, oženil se s dcerou chebského řezníka Franziskou Voglovou. V době výstavby vily působil jako sládek a byl majitelem několika realit.

Ve vile dnes sídlí poliklinika i lékárna

Už v roce 1895 odchází Schmieger do nedalekého Svatého Kříže, kde o osm let později umírá. Vilu zdědila jeho jediná dcera Margaretha, proto se vile říká Margarethenvilla. V roce 1928 kupuje vilu Rudolf Bruno Seidl, provozovatel chebského kina Apollo.

V roce 1945 mu byla vila znárodněna, v šedesátých letech v ní byla umístěná mateřská školka a od roku 2000 zdravotnické zařízení. Původní interiér vily se bohužel nedochoval.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.