Vila rodiny Justů v Aši zaujme na první pohled. Po téměř 100 letech si zachovala původní podobu

Na severním okraji města Aš na Chebsku, nedaleko vrchu Háj, stojí v udržované zahradě vila s nárožní věží a výraznými zelenými okenicemi. Vila byla postavená téměř před 100 lety pro továrnickou rodinu Justů a do dnešních dnů se zachovala téměř ve své původní podobě.

Vila Just byla postavená v roce 1924 pro významnou továrnickou rodinu původem ze Stříbra. Heinrich a Ernst Oskar Justové založili svoji firmu v Aši původně jako agenturu obchodující s přízí a uhlím. Později začali vyrábět kokosové tkané koberce.

Dle rodinné kroniky byli Justové obchodníci starého stylu, drželi si odstup od lidí, kteří nebyli jejich příbuzní nebo se nepohybovali ve stejných společenských kruzích. Zůstávali stranou veřejného zájmu v pohodlí svých domovů a nedávali na odiv své bohatství. Se změnami, které přišly s rozpadem monarchie, se prý nikdy nesmířili.

Vila Justů je typickým příkladem Heimatstilu

Budova byla postavena podle plánů významného architekta Karla Ernstbergera, který působil převážně v Karlovarském kraji a stojí například za přestavbou kostela Panny Marie Utěšitelky v Dalovicích nebo hotelu Central v Karlových Varech. Podle jeho plánů byla postavená také rozhledna Bleiberg na Olověném vrchu nad Bublavou.

Vila Justových v Aši je typickým příkladem tzv. Heimatstilu. Ve zvýšeném přízemí měla podle plánů bydlet rodina majitele. Přes předsíň a halu se vstupovalo do jednotlivých místností – ložnice, obývacího pokoje, kuchyně a do pánského pokoje s velkým sedacím koutem v nárožní věži. V prvním patře byly kanceláře firemní účtárny, pokoj pro služku a další pokoje. Ve věži se podle plánů nacházel snídaňový koutek.

Není známo, jak dlouho rodina Justových vilu využívala, stejně tak není znám jejich další osud. V současné době patří vila soukromým majitelům, kteří se snaží vilu udržovat v původním stavu.

autoři: Jana Strejčková , nkr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.