Ve vile Hanse Turby v Mariánských Lázních pobýval i slavný psycholog Sigmund Freud

Mariánské Lázně jsou město plné krásných hotelů a honosných vil. Vila, která stojí na Hlavní třídě v bezprostředním sousedství lázeňského parku, byla postavená pro muže, který se významně zapsal do historie Mariánských Lázní.

Vila Hanse Turby byla postavená v roce 1904 podle návrhu architekta Ignaze Königa. Někdejší starosta Mariánských Lázní a uznávaný lékař se do vily nastěhoval se svou první manželkou Marií. MUDr. Hans Turba se narodil v roce 1866 v Úšovicích, patří k nejvýznamnějším osobnostem mariánskolázeňské historie. Medicínu studoval v Praze a ve Vídni.

V roce 1899 se usadil jako praktický lékař v Mariánských Lázních a stal se váženým mužem, který zasedal ve vedení městské spořitelny, ve výboru lékařské komory a v městském zastupitelstvu.

Od roku 1919 zastával post starosty města. Pod jeho rukama dosáhly lázně mimořádného rozkvětu. Zasloužil se například o výstavbu Pohostinské a hotelové odborné školy, která je dodnes vyhlášená.

Vila má asymetrický půdorys, dominantní hranolovou a válcovou věž i několik lodžií. V přízemí měl Hans Turba ordinaci s čekárnou a vlastní lázní. Mezi jeho nejslavnější pacienty patří Sigmund Freud, kterému také během léčby v roce 1913 poskytl přístřeší své vily.

Současnost

Po smrti Hanse Turby v roce 1939 přešla vila do vlastnictví jeho druhé ženy Anny a tří dcer. Od 50. let minulého století ve vile sídlí městská knihovna. Pobyt slavného psychologa a zakladatele psychoanalýzy v tomto domě připomíná bronzová deska na fasádě.

autoři: Jana Strejčková , nkr
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.