V bývalé chebské vile Union teď bydlí bezdomovci
Podobně jako se vypíná na pravém břehu Ohře v chebském areálu Krajinky majestátní hrad, na protější stráni na levém břehu zaujme trochu osaměle stojící, ale o to výrazněji působící šedobílá budova. Bývalá vila Union.
Vilu dnes Chebané znají jako Betlém. Působí, že by v ní mohl bydlet movitý, trochu decentní právník nebo rodina spojená s významnými lékaři, pravý opak je pravdou. V domě žijí bezdomovci. Ne snad, že by si ho po vzoru squaterů zabrali, ale musí tu dodržovat řadu podmínek, díky kterým mají možnost začlenit se zpátky do společnosti.
Vila Union stojí v Koželužské ulici. Ne náhodou. „Zakládal ji koželuh Christof Adler. Původně tady na tomto pozemku stála truhlárna. První zmínky jsem v katastru nemovitostí našel v roce 1840, kdy už existoval projekt vily,“ poznamenal Jiří Vondrovec, který pátral po historii budovy v historizujícím slohu.
Její dominantu tvoří osmiboká věž, která z jedné poloviny své šířky vyčnívá z domu asi metr od jejího levého okraje při pohledu od Ohře. Dům má dvě patra pod úrovní terénu, tři patra nad ním. Zmíněná věž stavbu převyšuje o jedno patro, to nejvyšší zdobí hrázdění, typické pro Chebsko.
Bývalé sídlo Rudé Hvězdy se proměnilo v azylový dům
Pamětníci připomínají, že dům sloužil v druhé polovině minulého století jako sídlo fotbalového klubu Rudá Hvězda Cheb. Jeho hvězdná sláva, kdy hrál šestnáct let v nejvyšší fotbalové soutěži, už pominula, stejně jako nástupnický Fotbalový klub Union.
Nevyužitá a postupně chátrající budova přešla do majetku města Cheb. To ji za jednu korunu převedlo na Diecézní charitu Plzeň. Díky podpoře Evropské unie, která zaplatila většinu z 20 milionů korun určených na rekonstrukci včetně zateplení, se vila před deseti lety změnila v Azylový dům Betlém.
„Nejdůležitějším využitím vily je sociální služba azylového domu. Osoby bez přístřeší tady mohou zůstávat zpravidla až rok, využívají dvě nadzemní podlaží, kde jsou pokoje po dvou, po třech a dva pokoje po čtyřech. Funguje tady občanská poradna a krizová pomoc jako pobytová služba. Máme tu šatník a aktuálně humanitární sklad pro Ukrajinu, výukovou místnost a administrativní zázemí,“ řekl vedoucí Azylového domu Betlém Ondřej Špendlíček.
Při rekonstrukci v letech 2011 až 2012 byly odstraněny pozdější boční přístavby, v levé části ve směru od řeky vznikla pergola, odkud je, stejně jako z oken na stranu k Ohři, pěkný výhled na areál Krajinky s běžeckou dráhou, lanovým centrem a volnočasovým areálem s lavičkami.
Jak se ve vile žije? „Za dodržení určitých podmínek se zde žije dobře. Vždyť to vidíte sám, jak je tady nádherně,“ odpovídá na otázku Jiří Vondrovec, jeden z klientů azylového domu, který tu našel zázemí a na částečný úvazek si vydělává úklidovými pracemi.
Související
-
Chebskou vilu v Májové ulici si nechal postavit obchodník a majitel realit Anton Schmieger
V blízkosti centra Chebu stojí už od roku 1887 nepřehlédnutelná jednopatrová vila. Navrhl jí architekt Gustav Wiedermann pro jednoho velmi váženého chebského obchodníka.
-
Vila Karla Kreuzingera v Chebu bývala plná skleníků. Dnes v ní sídlí Sova
Vilu továrníka Karla Kreuzingera najdete stranou od rušného centra v Goethově ulici. Kdysi bývala plná skalniček a skleníků, dnes v ní sídlí Dům dětí a mládeže.
-
Kamenná vila Ferdinanda Herglotze je nejpozoruhodnější stavbou vilové čtvrti v Chebu
Další díl seriálu Slavné vily s příběhem nás tentokrát zavedl do Chebu k vile z neomítaných kamenných kvádrů, pro kterou se vžil název Kamenná vila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka