Němý svědek velké slávy: Areál světoznámé rukavičkárny v Abertamech už roky chátrá
Kdysi prosperující podnik, dnes zchátralý areál v soukromém vlastnictví plný nepořádku a rozpadajících se budov. Bývalá rukavičkárna v Abertamech na Karlovarsku přitom proslavila malou krušnohorskou obec po celém světě.
Bývalá rukavičkárna v Abertamech se stala legendou díky svému významu nejen v regionu, ale i po celém světě. V minulosti se zde vyrábělo přes 6,5 milionu párů kožených rukavic za rok, což svědčí o vysoké úrovni průmyslového rozvoje a odborného know-how tehdejší doby. Produkce této továrny nejen pokrývala poptávku na domácím trhu, ale také se vyvážela do šedesáti zemí po celém světě, čímž Abertamy proslavila jako centrum rukavičkářského průmyslu.
Historie rukavičkářství v Abertamech sahá až do 19. století, kdy zdejší rodák Adalbert Eberhart založil první rukavičkářskou dílnu. Avšak vrchol tohoto průmyslového odvětví nastal v první polovině 20. století, kdy roční produkce překročila 6,5 milionu párů rukavic, a export se rozšířil do celého světa. Za největšího rozmachu v období dvacátých a třicátých let 20. století byla rukavičkárna v Abertamech vlastněna rodinou Zenkerů, kteří propagovali nejen vysokou kvalitu výrobků, ale i inovace ve výrobním procesu.
Čtěte také
Nicméně po druhé světové válce se podnik dostal pod státní správu a postupně začal upadat. Kulminačním bodem se stal rok 1998, kdy provoz definitivně zastavil, a rukavičkářství v Abertamech zaniklo. Dříve prosperující továrna se proměnila v opuštěný areál. Její jedinou připomínkou slavné minulosti je místní muzeum.
Současný stav bývalé rukavičkárny v Abertamech je předmětem zájmu i obav místních obyvatel. Areál, který kdysi ožíval prací a aktivitou, dnes chátrá a jeho obnova zůstává v nedohlednu. „Stav hlavní budovy je tristní, má vymlácená okna, je v podstatě volně přístupná, což bych ale nedoporučovala. Je v havarijním stavu,“ říká vedoucí abertamského muzea Lenkou Löfflerovou.
Vila, která areálu dominuje, kdysi sídlo ředitelství závodu, stojí jako němá svědkyně velké slávy. Vlastnictví areálu přešlo v minulých letech do rukou italských investorů, revitalizace budovy ale zůstává pouhou otázkou diskuze.
Související
-
Dům U tří mouřenínů: Od katastrofy po oblíbené útočiště básníka Goetha
Dům cínařů, odkud se rozšířil ničivý požár, později místo, kde s oblibou pobýval básník Goethe. Nahlédněte s námi pod pokličku historie domu U tří mouřenínů.
-
Budova bývalé fary v Jindřichovicích pochází ze 17. století, jejím unikátem je valounová dlažba
Karlovarský kraj skrývá mnoho historických pokladů. Mezi ně patří i budova bývalé fary v Jindřichovicích, která se nachází v blízkosti kostela svatého Martina.
-
Nejstarší lidovou stavbu v Čechách najdete na Karlovarsku, v budoucnu by se mohla otevřít veřejnosti
Seriál Zapomenuté domy pokračuje v odhalování historických pokladů v Karlovarském kraji. Tentokrát nás zavedl do malebného Komárova u Toužimi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka