Dům U tří mouřenínů: Od katastrofy po oblíbené útočiště básníka Goetha
K budově, která patří na seznam kulturních památek, se s redaktorkou Janou Strejčkovou vypravil Jiří Klsák z karlovarského muzea
Původně dům cínařů, odkud se rozšířil ničivý požár, později místo, kde s oblibou pobýval básník Goethe. Nahlédněte s námi pod pokličku historie domu U tří mouřenínů v Karlových Varech.
Stojí na předělu nejstaršího jádra Karlových Varů – dnešních ulic Tržiště a Stará louka. Dům U tří mouřenínů má zajímavou historii a výrazně se zapsal i do dějin města. Dům si v roce 1715 postavila významná cínařská rodina Heilingöterů.
Jeho původní podoba tu stála až do roku 1759, kdy vyhořel. Ve středu 23. května roku 1759 v jednu hodinu odpoledne se nad domem U tří mouřenínů objevil černý dým, záhy z domu vyšlehly obrovské plameny. Prudký vítr, který toho dne vál, je roznesl i na ostatní střechy.
Požár poničil většinu města
Požár se dostal i na druhý břeh říčky Teplé, kde vzplály domy kolem Vřídla. Při požáru zemřeli čtyři lidé. Celková škoda činila 364 tisíc zlatých. Poškodil 224 domů, tehdy dvě třetiny města, radnici i kostel Máří Magdalény. Vznik požáru se nikdy nepodařilo úspěšně dopátrat.
Ani ne rok po požáru se podařilo dům obnovit a v této podobě stál až do poslední přestavby z let 1909-1910, o kterou se postaral nový majitel, vídeňský stavební rada Stüdl. Projekt pro novou stavbu tehdy zpracoval karlovarský architekt Karl Heller a přizván byl i Friedrich Ohmann z Vídně, který v té době právě navrhoval Zámeckou kolonádu.
V domě byl několikrát ubytovaný Goethe
Při této poslední přestavbě domu byl zrušený i takzvaný Goethův salónek, který karlovarští udržovali jako vzpomínku na slavného básníka. Jeho pobyty dnes připomíná pamětní deska umístěná na průčelí domu U tří mouřenínů.
Slavný básník Johann Wolfgang Goethe navštívil Karlovy Vary celkem třináctkrát. Z toho devětkrát byl ubytován právě v domě U tří mouřenínů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
