Fuchsova vila v Kraslicích patřila významnému továrníkovi z rodiny známých textilních podnikatelů

Další díl seriálu Slavné vily s příběhem nás zavedl do Kraslic. Právě tam stojí vila, kterou nechal postavit Wilhelm Fuchs – významný kraslický továrník. Ten patřil do rodiny známých textilních podnikatelů. 

Kraslice patřily na přelomu 19. a 20. století mezi nejdůležitější průmyslová města u nás. Kromě hudebních nástrojů se zde vyráběly dětské hračky a také textilní výrobky.

Město bylo v té době plné továren, dílen a obchodů a svá honosná sídla si ve městě budovali i bohatí továrníci. To je případ i krásné secesní vily v Dukelské ulici.

Postavit si jí nechal Wilhelm Fuchs – významný kraslický továrník, patřil do rodiny známých textilních podnikatelů, jeho otec Johann zavedl v Kraslicích v roce 1862 první vyšívací stroj.

Vila pochází z roku 1904

Jedná se o secesní budovu ve stylu cottage. Architekt Otto Steinl původem z Teplic, v Kraslicích postavil i vilu průmyslníka Antona Richarda Breinla. Navrhl i budovu spořitelny v Karlových Varech a spořitelnu v Trnovanech.

Interiéru vily vévodí centrální schodišťová hala, kterou osvětluje rozměrné zdobené okno. Reprezentativní prostory jsou umístěné převážně v přízemí kolem haly: salónky, jídelna, nacházela se tam i pracovna továrníka Fuchse.  

V některých místnostech se dochovala řada původních prvků: kachlová kamna, dřevěné obložení stěn a zdobené štukové stropy. Do patra vede dřevěné schodiště s vyřezávaným zábradlím se secesním dekorem.

Po smrti Wilhelma Fuchse vilu získala další továrnická rodina – Kreyovi, kterým patřila barvírna a bělírna v Kraslicích. Po znárodnění zde sídlil národní výbor a mateřská školka. V roce 2003 prošla vila rekonstrukcí a nachází se v ní městská knihovna.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.