Becherovu vilu nechal postavit vnuk zakladatele slavného karlovarského likéru, sídlilo v ní gestapo i pionýři

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Becherova vila

Rodina Becherů patřila po staletí k předním karlovarským rodům a jejich sídlo tak najdeme v luxusní vilové čtvrti Westend, v dnešní ulici Krále Jiřího. Reprezentativní rodinnou vilu si na této prestižní adrese nechal postavit Gustav Becher, vnuk zakladatele vyhlášené karlovarské Becherovky.

Stavbu zadal Gustav Becher známému architektu Karlu Hellerovi. Do vily se nastěhoval v květnu roku 1914 společně se svou o 40 let mladší manželkou. Unikátní je zejména její interiér, kde se nachází například krásná atriová středová hala osvětlená střešním oknem, vzácností je i výmalba v 1. patře – artdecová mozaika s motivem pávů.

Vila se ve své době pyšnila hned několika vymoženostmi. „Z technických vymožeností můžeme zmínit vytápění, které bylo ústředním topením, a ovládání žaluzií zevnitř aniž by člověk otevřel okno. Byla tam možnost nasadit kliku a jejím otáčením se žaluzie buď zavřely, nebo otevřely. To na tu dobu bylo velmi originální,“ uvedl Jan Samec, ředitel galerie umění v Karlových Varech.

První majitel byl respektovaný obchodník, vila se ale dostala i do rukou SS

Gustav Becher převzal rodinný podnik na výrobu známého karlovarského likéru Becherovka v roce 1871 a projevil se jako velmi prozíravý a respektovaný obchodník. Pojmenoval firmu po svém otci „Johann Becher“ a nechal zaregistrovat ochrannou známku. Zavedl dodnes známé a oblíbené reklamní kalíšky z porcelánu, dokázal uměle zvýšit poptávku po likéru a to tak, že dodával jen omezené množství.

Po jeho smrti vilu získal Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, který ji používal jako reprezentativní budovu. Za 2. světové války ve vile sídlilo velitelství SS. Po roce 1945 byla vila znárodněna a od roku 1951 do roku 1987 sloužila jako Dům pionýrů a mládeže, poté byla delší dobu uzavřena.

Současnost

Becherovu vilu zachránil až převod Ministerstva školství České republiky do majetku Karlovarského kraje. Pro vysokou architektonickou a umělecko-historickou hodnotu objektu byla restaurována a upravena na interaktivní galerii. Od roku 2011 se v budově nachází pobočka karlovarské galerie umění.

autoři: Jana Strejčková , nkr
Spustit audio

Související