Vřídelní kolonáda slaví 50 let, navzdory svým neduhům zůstává symbolem Karlových Varů

Vřídelní kolonáda se nachází v centru lázeňského území v Karlových Varech pod kostelem svaté Máří Magdaleny. Budova, která zastřešuje neznámější z karlovarských pramenů, byla postavená podle návrhu architekta Jaroslava Otruby z mramoru, skla a oceli v roce 1975.

13 fotografií

Vyrostla na místě tehdejší provizorní dřevěné stavby, které se přezdívalo Cibulka. Ta od roku 1939 nahradila původní litinovou kolonádu, rozebranou před začátkem druhé světové války.

Ještě dříve stála v místě empírová vřídelní kolonáda. Otevřená sloupová stavba, která umožňovala korzovat a procházet celým územím.

Stavba, na které se šetřilo

Současný objekt vznikl jako zakázka městského stavebního podniku a jeho konstrukce byla podle odborníků dost podhodnocena. „Budova utrpěla tím, kdy vznikla. Oproti státní zakázce, jakou byl hotel Thermal, nebyly konstrukce kolonády dostatečně ošetřeny proti účinkům oxidu uhličitého, kterého je tady hodně. Hlavně v suterénu, kde se nachází takzvaná „továrna na vodu a jímání vřídla“ uvedl ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Václav Benedikt.

Právě tam působí horké a agresivní páry na železobeton, ze kterého je budova postavena. Beton se časem začíná rozpadat a konstrukce trpí. Kolonáda je podle něj vlastně velká železobetonová krabice, která se špatně přizpůsobuje pohybům podloží.

Praskliny a nové vývěry

Když se v minulosti v okolí prováděly technické práce a odtěžilo se asi 100 tun materiálu, stavba na několika místech praskla a objevily se nové vývěry. Zajímavostí je, že podlaha v suterénu má stabilně kolem 40 stupňů, protože leží přímo na horkých pramenech.

Výstava připomíná 50 let kolonády

K výročí Vřídelní kolonády byla v horním patře zpřístupněna výstava 50 let Víření. Začíná pohledem do historie. Připomíná, jaké kolonády tu v minulosti stály a proč. Expozice vysvětluje, čím je tento pramen výjimečný a jak funguje „továrna na vodu“ v podzemí budovy. V další části výstavy se návštěvníci dozvědí, kdo ji navrhl, jak probíhala stavba, jaký je její dnešní stav a co by ji mohlo čekat v budoucnu.

Budova je podle ředitele Benedikta výmluvným odrazem doby svého vzniku a za půl století se navzdory všem kontroverzím stala symbolem lázeňského města.