V Šindelové zachránili unikátní dřevouhelnou vysokou pec před zánikem
V Šindelové na Sokolovsku stojí jedna z posledních dochovaných dřevouhelných vysokých pecí. Díky úsilí tamního Spolku za záchranu pece se podařilo zachránit zarůstající ruinu a vrátit jí podobu téměř dvousetleté hutě.
Vysoká pec v Šindelové prošla po letech zarůstání rozsáhlou rekonstrukcí. Díky práci dobrovolníků a památkářů je dnes jednou z nejzajímavějších technických památek na Sokolovsku a láká návštěvníky na komentované prohlídky.
Od zbytků zdiva k obnovené technické památce
Současná podoba pece je výsledkem pětileté obnovy, která začala v roce 2015. Objekt byl tehdy zarostlý stromy a keři a z původní stavby zůstávaly jen torza zdiva. Po schválení projektu památkáři i stavebním úřadem se mohly práce naplno rozběhnout a v roce 2020 se sem poprvé podívala veřejnost.
„To, co dnes vidíte, tady vůbec nebylo. Všechno se muselo projektovat a znovu postavit," popsal předseda Spolku za záchranu pece v Šindelové Jiří Hrůza.
Jak pec fungovala a co se tu vyrábělo
Pec původně postavil hrabě Nostic a šlo už o třetí zařízení svého druhu v místě. Topilo se zde dřevem a dřevěným uhlím, které se zpracovávalo jen několik kilometrů odtud. Výroba byla rozsáhlá, v okolí pece stála válcovna tenkého konzervového plechu a zaměstnávala až 950 lidí.
Podle průvodce Rudolfa Kovaříka byl proces výroby mimořádně náročný. Po dvaceti hodinách dosáhla teplota 1750 stupňů. Nejprve se musela odpustit struska, teprve poté se získávalo surové železo.
Díky modernějšímu dovozu uhlí ze Sokolova výroba postupně rostla, produkce se ještě zvětšila a vyráběl se tenký pocínovaný, později pozinkovaný plech. „Takže vlastně, když to řeknu správně, všechny konzervy, který se v Rakousku-Uhersku vyrobily od roku 1850 do roku 1918, tak jsou ze Šindelové,"dodal Kovařík.
Obnovená vysoká pec je přístupná po celý rok. Součástí prohlídek je také vyhlídka s prosklenou podlahou, odkud lze nahlédnout třináct metrů do hloubky až k místu, kde se kdysi zakládala původní pec.Vysoká pec v Šindelové je přístupná celoročně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






