Vlčí jámy u Horní Blatné připomínají historickou těžbu cínu v Krušných horách

2. prosinec 2025

Technické památky

Okolí Horní Blatné na Karlovarsku patřilo od 16. století mezi významná naleziště cínových rud. Největší cínové doly vznikly na žílách Wolfgang a Jiří, po kterých zůstaly v krajině nesmazatelné stopy v podobě hlubokých kaňonů a jam, které jsou souhrnně označovány jako Vlčí jámy.

Ledová jáma: menší, ale věčně ledová

Ledová jáma je úzká, metr až dva široká, ale hluboká přes 15 metrů. Vznikla na relativně úzké žíle. Je pověstná tím, že se v ní často udržuje led a sníh po celý rok. „Schody z počátku 19. století vedou až na dno jámy a ukazují stěny vyražené ručními nástroji," popsal Michal Urban, ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge.

Na dno Ledové jámy můžete sestoupat po schodech

Vlčí jámy jsou přírodní památkou od roku 1975

Vlčí jámy najdete v úpatí Blatenského vrchu

8 fotografií

Místní led se využíval k uchovávání potravin, ale v historii měl i vážnější poslání. V roce 1813 směřoval až do Lipska, aby pomohl ošetřit raněné po bitvě. „V té době šlo o jediný dostupný zdroj ledu, který mohl zachránit životy zraněných," doplnil Urban.

Vlčí jáma: monumentální pozůstatek těžby

Vlčí jáma je větší a impozantnější než Ledová. Dosahuje hloubky 15 až 20 metrů, délky přes 100 metrů a šířky až 15 metrů. Tvoří komplex žil a komor, které byly dobývány přímo od povrchu. Pod nimi se nachází podzemní štola Vavřinec, ražená 80 metrů pod povrchem. Umožňovala pokračovat v těžbě v nepřístupných částech.

Podle ředitele společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michala Urbana jsou Vlčí a Ledová jáma u Horní Blatné jedny z nejnázornějších povrchových dobývek, které dokládají význam historické těžby cínových rud v Krušných horách.

autoři: Jana Strejčková , ern