Radošovský dřevěný most prošel náročnými opravami a dál slouží dopravě
Historická kopie středověkého mostu v Radošově stojí na místě původního přechodu přes Ohři už více než dvacet let. Stavba, která v minulosti několikrát vyhořela nebo podlehla živlům, dnes zvládá i lehký silniční provoz.
Radošovský most spojoval břehy Ohře už od 14. století. Původně zde býval pouze brod, později dřevěná konstrukce, kterou opakovaně poničily povodně, ledy i švédská vojska. Poslední zkázu přinesl velký požár v roce 1986. Obnova začala až po patnácti letech a rekonstrukce trvala další dva roky.
Podle lidí, kteří se na obnově podíleli, patřila mezi nejnáročnější práce oprava kamenných pilířů v řece. „Pilíře jsme museli úplně odkrýt a obnovit každou spáru. Teprve potom se na ně položily nosné profily z předpjatého betonu," uvedl nezávislý starosta Aleš Labík.
Údržba stojí čas i peníze
Od roku 2003 je most znovu průjezdný pro osobní auta do výšky tří metrů a hmotnosti tří a půl tuny. Provoz ale konstrukci dává zabrat. Vlhkost, sníh a posypová sůl poškozují dřevěnou pojezdovou plochu, kterou musí obec stále opravovat.
„Každý rok měníme několik pojezdových fošen, protože se vyjezdí a vyklepou. Most je pak hlučný a lidé z okolí nás na to upozorňují," dodal starosta.
Celodřevěný zastřešený most je zapsán na seznamu technických památek a obec ho považuje za svou dominantu i chloubu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
