Mariánskolázeňská kolonáda prošla zásadními proměnami, stále zůstává největší dominantou města

25. listopad 2025

Hlavní lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních stojí od roku 1889 a za svou historii prošla několika zásadními rekonstrukcemi i změnami podoby. Ocelolitinová stavba, postavená ve stejném roce jako pařížská Eiffelova věž, dnes patří k nejcennějším technickým památkám v zemi.

Kolonáda navázala na tradici promenádního prostoru, který existoval už před jejím vznikem. Původně zde vysazené topoly vedly návštěvníky k pramenům a poskytovaly stín. V roce 1823 je nahradila empírová zděná kolonáda.

Na konci 19. století pak město přistoupilo k moderní ocelolitinové konstrukci podle návrhu vídeňských architektů. „Byl to odvážný krok, zejména pro místního stavitele Königa, který se k takové zakázce dostal poprvé," popisuje architektka Ludmila Míková.

Délka, výška a inspirace Eiffelovou věží

Kolonáda bývala dlouhá 180 metrů, ale rekonstrukce zahájená v roce 1973 její délku zkrátila na dnešních 135 metrů. Široká je 12 metrů a stejně vysoká jsou také její kupole.

Podle Míkové koluje o kolonádě řada nepřesností. „Často se říká, že je nejdelší, ale to už dávno neplatí," doplňuje architektka. Zajímavostí je, že vznikala ve stejném roce jako Eiffelova věž, jejíž délka přes 300 metrů dala vzniknout žertu o položené Eiffelovce v Mariánských Lázních.

Fresky živlů a status národní památky

Rekonstrukce v 70. letech odhalila poškození původní výzdoby dřevomorkou a proto se přistoupilo k novému řešení. Akademický malíř Josef Vyleťal vytvořil soubor freskových maleb, které zobrazují živly, touhu člověka létat i symbolické pojetí hudby nad pavilonkem. V roce 2010 byla kolonáda zapsána na seznam národních kulturních památek.

autoři: Jana Strejčková , ern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.