Historické krovy v srdci Chebu mapují vývoj městské architektury
V centru Chebu se nachází jedinečný soubor historických krovů, které ukazují mistrovství tesařského řemesla napříč staletími. Prohlídková trasa představuje více než 600 let staré konstrukce až po ty nejnovější z 20. století. Prohlídka je spojena s příběhem městského vývoje a nabízí pohled na architektonické skvosty, které nejsou k vidění nikde jinde.
Staleté konstrukce, které se dochovaly na více než 90 chebských domech, tvoří největší a nejrozmanitější soubor krovů v České republice. Tento soubor pokrývá široké spektrum historických období, od gotických a renesančních až po barokní, klasicistní a novodobé, a vypráví fascinující příběh vývoje městské architektury a urbanismu.
Mnohé z krovů pocházejí z vrcholně gotické doby vlády Karla IV. a Václava IV. a dnes jsou považovány za skvosty tesařského řemesla. Největší z nich dosahují rozpětí skoro 20 metrů a zhruba stejné výšky, rozdělené až do pěti úrovní. V žádném jiném českém nebo moravském městě zřejmě není dochován tak pestrý, ucelený a početný soubor historických krovů.
Prohlídka začíná v domě naproti muzeu
Prohlídku vede odborný průvodce, který provádí několika historickými domy na chebském náměstí. Během ní si prohlédnou například gotický Schirndingerův dům, Rajchlův dům nebo dům u Zlatého lva. Prohlídka končí v Gablerově domě na opačné straně náměstí.
Kromě toho se návštěvníci seznámí se způsobem, jakým se v minulosti uchovávaly cenné suroviny. Některé půdní prostory totiž sloužily jako sklady, a propojení mezi jednotlivými domy umožňovalo snadnou manipulaci s nákladem. Prostory tak odhalují i praktické aspekty městské obchodní činnosti.
Prohlídka také odhaluje duchovní a ochranné prvky, které měly zajistit bezpečí domu a jeho obyvatel. Objevování těchto zapomenutých modliteb přidává duchovní rozměr a odhaluje historický kontext, v němž se řemeslo a víra propojovaly.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
