Židovskou synagogu ve Františkových Lázních už připomíná jen pamětní deska
Na rohu Americké a Francouzské ulice ve Františkových Lázních dnes najdete mezi domy zvláštní prázdné místo. To, že zde až do podzimu roku 1938 stávala synagoga, připomíná jen nenápadná pamětní deska na stěně protějšího domu.
Židé se ve Františkových Lázních usazovali už krátce po jejich vzniku, šlo hlavně o obchodníky z okolních obcí, kteří se před vznikem synagogy scházeli v Kaudersově židovském obchodě. Statisticky nejvyššího počtu dosáhli židovští obyvatelé ve městě v roce 1921, kdy jich tu žilo 95.
Prvním představeným židovské synagogy byl Jakob Speigel. Synagoga byla postavena v novorománském stylu podle plánů architekta Karla Wiedermanna. Jeho syn Gustav Wiedermann pak v roce 1875 realizoval přístavbu hospitálu císaře Františka Josefa I., který těsně přiléhal k synagoze.
Byl to útulek pro nemocné, který poskytoval zdarma péči chudým Izraelitům až do první světové války. Po vzniku Československa sloužil pro pobyt chudších pacientů obecně a nabízel levnější ubytování i péči.
Synagoga i lázeňský dům byly vypáleny během křišťálové noci 10. listopadu 1938 a jejich existenci připomíná jen pamětní deska na zdi protějšího domu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
