Historii pracovního tábora Rovnost připomíná už jen zchátralá budova Řetízkárny

24. květen 2022

Další díl seriálu o Zapomenutých domech nás zavedl k budově, která byla součástí areálu uranového dolu a pracovního tábora Rovnost u Jáchymova na Karlovarsku. Říkalo se jí Řetízkárna.

Tábor Rovnost u Jáchymova sloužil nejprve jako zajatecký a následně jako trestanecký pracovní tábor pro vězně, kteří zde těžili uranovou rudu. Celý areál byl před 60 lety zrušen a srovnán se zemí. V místě, kde dnes stojí chatová osada, tak smutnou historii připomíná už jen poslední původní budova, které se říká Řetízkárna.

Budova stojí jen pár metrů od naučné stezky Jáchymovské peklo, kterou v roce 2015 obnovil spolek Političtí vězni.cz. Areál Rovnosti je dnes součástí krajinného celku Hornická kulturní krajina Jáchymov, chráněná jako památka UNESCO.

Jde o bývalou řetízkovou šatnu dolu Rovnost nad Jáchymovem. Stavba chátrá, nemá okna a nedávno se zbortila i střecha. O její záchranu se dlouhodobě snaží spolek Političtívězni.cz, kteří nedávno vypsali veřejnou sbírku. Sloužit by v budoucnu mohla jako místo pro budoucí dobročinné a komunitní projekty.

Jáchymovskými uranovými doly prošlo v padesátých letech na 70 tisíc vězňů. Za války byli na Jáchymovsku internováni váleční vězni třetí říše a po roce 1945 zde nuceně dolovali uran jejich věznitelé.

Po nástupu komunistického režimu se okolí Jáchymova stalo trestaneckou kolonií podle sovětského vzoru. Nezaškolení odpůrci režimu zde fárali po boku kriminálních vězňů i civilních zaměstnanců přes 12 let.

Jáchymovské důlní provozy na začátku šedesátých let na dobro utichly a osudy vězněných měly být navždy zapomenuty. Spolek Političtí vězni.cz proto přišel se záměrem vytvořit v Řetízkárně komunitní a vzdělávací centrum jako připomínku historie lágrů na Jáchymovsku a především lidí, kteří jimi prošli.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.