Bílá stopa na Šumavě měří 400 kilometrů

Na běžky se na Šumavu jezdilo už v dobách hlubokého socialismu. Na prkýnkách s volnou patou se proháněli borci v okolí Srní, mezi Kvildou a Horskou Kvildou, v okolí Zadova a Churáňova.

Po roce 1989 se možnosti výletů pro běžkaře zásadně rozšířily, a tak lyžaři od té doby vyrážejí na Poledník, Březník, k Pramenům Vltavy, Knížecí Pláně, na Nové údolí nebo k Plešnému jezeru. Dnes se tak v bílé stopě na Šumavě prohánějí celé rodiny s dětmi, špičkoví, profesionální závodníci, nadšenci s tím nejlepším možným vybavením, ale také staromilci.

„Sice oblečením vypadají trochu jako z jiného světa, ale velmi často mají tito lidé nádherný styl lyžování, protože celý život, všechny zimy tráví na těch běžkách. Takže je krásné potkat takového zkušeného lyžaře. Slyšel jsem, že takoví lyžaři se už nemohou dočkat zimy. Chodí do lyžařských stop hned na začátku zimy, což může být i v listopadu. A prostě vyrazí na svoji první projížďku, a potom brousí ty svoje okruhy, ať už je to v okolí Kvildy, Horské Kvildy, Modravy, na Prášilech nebo kdekoli jinde," vypráví Josef Štemberk ze Správy Národního parku Šumava.

Dnes existuje na celém území národního parku a části Chráněné krajinné oblasti Šumava přes 400 kilometrů značených běžeckých tras, z nichž většina je také strojově upravována. Jejich úpravu koordinuje Regionální rozvojová agentura Šumava, která je v rámci celého projektu nazývá Bílá stopa. Na úpravě běžeckých stop se podílí spousta subjektů – obce, lyžařské areály, spolky, ale i Správa Národního parku Šumava. Každoročně se za předsezónní a sezónní úpravu stop utratí miliony korun, přitom příspěvek od lyžařů je pouze dobrovolný a ročně se tak podaří vybrat jen několik tisíc korun.

„Když už jsou vyvíjeny takové náklady na vytvoření těchto tras, tak existují pravidla pro to, aby nebyly tyto trasy poškozovány. Nemělo by se vstupovat pěšky do strojově upravených tras, pouštět na volno psy. V jarních měsících se objevuje to, že tam lidé vjíždějí na kole. Většina těch tras je upravována pro klasické lyžování a nikoli pro bruslení. Kromě toho, že bruslení může býti náročné i na prostor, tak poškozuje stopy, pokud jen tam pouze dvoustopa a není tam terén uválcovaný. Na některých úsecích, hlavně tam, kde je dost prostoru, bývá i pruh pro bruslení," vysvětluje Josef Štemberk.

Základní pravidla pohybu v upravených běžeckých stopách, ale také aktuální informace o upravenosti stop na celé Šumavě naleznete na www.bilastopa.cz.