Klidová území na Šumavě čeká příští rok zásadní změna
Prakticky od vyhlášení Národního parku Šumava existují na jeho území lokality, do kterých může návštěvník vstupovat pouze po značených stezkách. Tato území v průběhu více než třiceti let měnila svoji rozlohu a ta největší změna přijde už příští rok.
Klidová území ochraňují biotopy, místa, která by vysokou návštěvností mohla trpět. Jsou to například rašeliniště nebo ledovcová jezera. Vedle toho existují klidová území, která mají zajistit ochranu kriticky ohrožených druhů, které jsou velmi citlivé na časté rušení lidmi. Mezi takové patří hlavně tetřev hlušec, rys ostrovid, perlorodka říční v Teplé Vltavě nebo tetřívek obecný a sokol stěhovavý. Tyto dva druhy ptáků je nutné nevyrušovat v době toku a hnízdění, takže v jejich případě stačí jen časově omezené zákazy vstupu například na Stožeckou skálu nebo do části Knížecích plání případně v oblasti Cazova u Strážného.
„Dřív bývávala klidová území součástí území spojitá s prvními zónami, takže se spojovala přírodně nejkrásnější a nejhodnotnější území s tím, že se tam může vstupovat pouze po značených cestách, takže je to v podstatě taková rezervace. Od roku 2017 je to oddělené novelou zákona, kdy přírodní hodnota je sama o sobě věc, která nevyžaduje omezení vstupu, ale omezení vstupu značí, že bychom tam mohli něco poškodit," vysvětuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
V současné době se klidová území vyskytují na zhruba 13 procentech rozlohy Národního parku Šumava. K tomu ještě patří zhruba pět procent území s takzvaným omezeným vstupem, v hraniční oblasti mezi Prameny Vltavy a Plesnou, ve kterém platí stejná pravidla jako v klidových územích. To znamená, že vstup do těchto lokalit je možný pouze po značených stezkách. Letos však byla schválena nová podoba klidových území, kterou bude Ministerstvo životního prostředí vyhlašovat na přelomu letošního a příštího roku. Příští léto by se tak návštěvníci nově mohli vydat třeba na vrchol Antýglu, který je doposud nepřístupný. Nová klidová území přitom nebudou neměnná. Je totiž možné, se v budoucnu mohou jejich hranice měnit.
„Rašeliiště jsou pořád stejně velká a tam se změna nedá očekávat, podobně je to u ledovcových jezer. Ale u druhů může dojít ke změnám. Například u tetřívka. Jeho populace je na hranici přežití. Za posledních padesát nebo sto let vymírá v celé střední Evropě. Proces vymírání možná bude pokračovat, ať budeme pro jeho ochranu dělat, co bude v našich silách. Pokud ale ten druh vyhyne, zmizí důvod ochrany. Případ tetřeva je pozitivní. Jeho populace podle našich údajů a také pocitově narůstá. Přesto jsme ale vyhlásili jeho klidová území, protože je na hranici životaschopnosti a je to stále izolovaná, ostrovní populace, která kdyby zkolabovala, tak není možné ji nahradit. V tomto případě, i když se populace rozšiřuje, jsme udělali klidová území mnohem menší, v jádrovém území, tedy na ploše, na které populace přežila na samém dně svého výskytu. Tam chráníme takovou základní banku pro tetřeva," popisuje Hubený.
Je možné, že někteří návštěvníci vnímají klidová území jako nadbytečná, myslí si, že nejsou potřeba a jsou to území, která jsou přístupná jen pro vyvolené ochranáře. Jenže tak to není. Klidová území jsou místa, kde mají klidný domov jen některé druhy živočichů, které už se nikde jinde nevyskytují právě proto, že je tam velký pohyb turistů. My, lidé bychom jim těch pár tisíc hektarů klidu snad mohli dopřát, co myslíte?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
