Slavná minulost, nejistá budoucnost. Jak se mění karlovarské lázeňství?

Západočeská lázeňská města hostila anglického krále, významné skladatele i spisovatele. Pravidelně se stávaly kulturním a politickým centrem Evropy. Dnes je ale situace jiná.

Dvě zásadní události – pandemie koronaviru v roce 2020 a ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 – zásadně proměnily tvář regionu. Zatímco v roce 2019 přijelo na Karlovarsko přes 83 000 turistů přímo z Ruska, v roce 2025 Český statistický úřad už neuvádí žádné návštěvníky z této země. Přesto je ruština v ulicích i hotelech stále slyšet.

Nejde o hosty přijíždějící z Ruska, ale o rusky mluvící klientelu ze zemí bývalé Sovětského svazu, a především z Německa. Významnou skupinu tvoří také takzvaní „ruští Němci“ a uprchlíci z Ukrajiny, kterých v kraji žijí tisíce.

Do Karlových Varů přijela také zdravotní sestra Aňa z Ukrajiny. Ujela před válkou 2 600 kilometrů v historické Ladě. Dnes pracuje v jednom z karlovarských hotelů. „Kdo chce pracovat, práci si najde,“ říká Aňa, která si kolektiv v malém hotelu pochvaluje.

Od léčby k prevenci a wellness

Odliv zahraniční klientely donutil hotely ke změně strategie. „Díky covidu se musely přeorientovat a ukázaly Karlovy Vary i české klientele,“ vysvětluje Martin Špalek z turistické agentury, která cílí zejména na rusky mluvící klienty. Změnil se i styl pobytů – hosté jezdí na kratší pobyty než dříve.

Trendem jsou wellness pobyty a důraz na prevenci. Moderní lázeňství se snaží zbavit nálepky místa pro „staré a nemocné“ a cílí na mladší, vytížené lidi, kteří čelí stresu a civilizačním chorobám.

Nicméně rok 2025 přinesl mnoha lázeňským hotelům rekordní tržby, ovšem na druhé straně stojí rekordní náklady na energie i mzdy. „Hotely teď spíš přežívají, nemají na to, aby vydělávaly a mohly peníze investovat zpátky,“ varuje Špalek.

Dalším palčivým problémem je nedostatek odborného personálu. Chybí kuchaři, servírky, ale především specializované lázeňské sestry a lékaři.

Unikát, který nezmizí

I přes všechny krize zůstává podstata západočeského lázeňství neměnná – jsou to unikátní přírodní zdroje. Geolog Tomáš Vylita připomíná, že každé z pěti lázeňských míst v kraji je jiné: Karlovy Vary se pyšní teplou vřídelní minerální vodou, v Mariánských lázních je přes sto pramenů s různým složením, ložiska rašeliny a Mariin plyn. Františkovy Lázně charakterizuje studená minerální voda a slatina. Jáchymov staví na radonové vodě a Kynžvart má klima vhodné pro léčení a lázně pro děti.


Lázeňství je jedním z nejstarších a nejúspěšnějších odvětví v Česku, které kombinuje medicínu, turismus a kulturu. I když se jeho podoba mění, víra v léčivou sílu kraje přetrvává - válce i pandemii navzdory.

Jaké další výzvy musí překonat české lázeňství? Poslechněte si celý audiodokument Proměny léčivého kraje v aplikaci mujRozhlas.