Klimatická změna ovlivňuje i Šumavu. Ale ne moc

Příroda je v každém okamžiku dynamická. Přesto, že má člověk obecně rád určitou stabilitu, v přírodě ji určitě nenalezne. Výjimkou není ani Šumava, i když na Šumavě se zatím klimatické změny až tak neprojevují, alespoň co se týká například dřevinné skladby zdejších lesů.

„V Bavorsku, kde se tím zabývali mnohem podrobněji a mnohem dřív než my, mají podobný výsledek. I když se jim tam průměrná teplota zvedla o dva stupně, mají tam pořád stejné druhy a pořád se ukazuje, že ten případný výkyv pro teplomilnější druhy se úplně nedá ztotožnit pouze s oteplováním, ale i s tím, že po kůrovci vznikla světlejší místa a jsou to druhy, které mají rádi světlejší prostředí. Ale i to světlejší prostředí pomalu mizí. Vidíme, že se zase vrací zpátky smrkový les, jako byl dříve. Smrk bude nejméně v té nadcházející generaci lesa opět převažovat," říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Z toho vyplývá, že šumavské lesy se moc nezmění. I když určité drobnosti tu je možné nalézt. Ve smrkových nebo jedlových porostech v nadmořských výškách okolo 800 nebo 900 metrů lze poměrně často nalézt semenáčky nebo už i trochu odrostlejší zmlazení dubu. „Pochopitelně zatím nehrozí žádná dubová záplava, že by se to změnilo v doubravu. Je ale viděti, že to, že tyto semenáčky přežívají, že slabé zimy a suchá léta už jim pomáhají a že se minimálně v těchto nadmořských výškách stanou součástí těch přirozených lesů," vysvětlujte Pavel Hubený.

Co se týká živočišných druhů, tak na Šumavě už se běžně vyskytuje plzák španělský nebo zde najdeme docela silnou populaci motýla běláska ovocného. Adaptoval se na živnou rostlinu, kterou je jeřáb ptačí, ale v těchto případech to asi není možné spojovat s klimatickou změnou.