Trojský Haltýř je jednou z mnoha pražských studánek. Dříve sloužila jako chladnička
Praha má asi 250 studánek. U pramene potoka Brusnice byl založen Břevnovský klášter, u Světličky v oboře Hvězda zapalovali lidé svíčky na památku padlých na Bílé Hoře. A o Jezerce ve stejnojmenném parku historikové říkají, že z ní vedl už ve 12. století vodovod z borových kmenů až na Vyšehrad. Jakou historii má trojský Haltýř?
„Haltýř pochází z německého slovesa halten – udržet, uchovat. Dříve to bývala drobná stavba určená k chlazení potravin tekoucí vodou, tedy historická obdoba ledničky,“ popisuje hydrogeolog Jiří Čížek.
Trojská studánka Haltýř je pramenem krátkého, ale výrazného potoka stejného jména. Od středověku byla zdrojem vody pro celé zdejší trojské osídlení. Do 80. let 20. století využívala tento vodní zdroj nedaleká pražská zoologická zahrada.
Pramen se skrývá pod pobořenou kamennou stavbou, která má klenutý, 165 centimetrů vysoký vstup se zbytky pantových závěsů. Za ním se nalézá, částečně pod úrovní terénu, rozlehlá klenutá kobka. Voda tam má hloubku metr a tři čtvrtě. Nadzemní část stavby je zakrytá kládovou konstrukcí. Jde o objekt někdejšího zámeckého vodovodu. Podle písemných pramenů se odtud vedla od roku 1670 voda dřevěným potrubím do trojského zámku.
Studánka se nachází ve střední části údolí, na horním okraji pramenné louky nedaleko oplocení botanické zahrady. Hned za ním se rozkládá severoamerická polopoušť. Asi o dvacet metrů níž jsou v údolí ještě další dva prameny – Pod haltýřem a Havránka. Všechny leží v přírodním parku Draháň-Trója, který je součástí přírodní památky Havránka. Kolem prochází Naučná stezka Přírodním areálem Pražské botanické zahrady.
Z nedaleké, 314 metrů vysoké Velké skály, která je geologicky významná, protože je buližníkovým skalním sukem, obhlédnete půlku Prahy. Buližníkům se říká taky prubířský kámen a pocházejí ze starohor. Jsou hodně tvrdé, a tak je někdy pravěcí lidé používali místo pazourků. Setkáte se s nimi také v sousedních zahradách, botanické i zoologické.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump slaví osmdesátiny jako nikdo před ním: Bojové zápasy, odložený summit G7 i protestní koncert
-
Modrý kodex? ODS je rozpolcená. Kupka se musí rozhodnout, na jaké je straně, myslí si Dolejší
-
Amerikanista: Trump je egomaniak. Kdyby mohl, tak nechá svůj portrét vysekat do Mount Rushmore
-
V Chorvatsku se srazily dvě lodě. Nehodu nepřežili tři Češi, jeden člověk se pohřešuje








