Továrna ve Vojkovicích patřila k jednomu z největších vývozců příze
Další díl seriálu o Zapomenutých domech nás zavedl do areálu kdysi vyhlášené továrny na výrobu nití a tkaniček do bot ve Vojkovicích na Karlovarsku. Z bývalého mlýna jí vybudovali dva židovští bratři a v době největšího rozkvětu v ní zaměstnali až 150 lidí.
V údolí říčky Bystřice mezi obcemi Vojkovice a Velichov najdete areál někdejší továrny bratrů Walthera a Erwina Schönových. Vyráběly se v ní pevné a kvalitní šicí nitě, které byly proslulé nejen po celém západočeském kraji, ale vyvážely se dokonce až do Paříže, Londýna nebo New Yorku. V době největšího rozkvětu pracovalo v továrně ve Vojkovicích až 150 zaměstnanců.
V roce 1939 museli majitelé kvůli židovskému původu továrnu opustit. Erwin Schön byl zavražděn nacisty v koncentračním táboře Ostrov (Schlackenwerth). O osudu Walthera není nic známo. Továrnu pak převzal doktor Friedrich Wieland, majitel jiné vojkovické továrny na zinkovou bělobu. Wieland však výrobě vůbec nerozuměl, proto byla továrna svěřena říšskému správci a důvěrníkovi Willymu Melzerovi. Ten později továrnu od Říše odkoupil.
Willy Melzer továrnu zvelebil. Došlo k napojení na Mattoniho vlečku z Kyselky do Vojkovic, přistavěl malý domek pro zaměstnance a dřevěný pavilon při východu z areálu závodu směrem na Velichov. Ten sloužil ve válečných letech jako ubytovací prostor pro francouzské válečné zajatce, kteří v továrně pod dozorem pracovali.
Závod ve Vojkovicích byl zlikvidován ke dni 1. 10. 1951 a provoz přebral podnik jiného druhu výroby, národní podnik TOSTA s ředitelstvím v Aši. Celý provoz nechal podnik zlikvidovat a zřídil v prostorách park pro výrobu prádla.
Od roku 2008 je areál včetně původního tělesa vodní elektrárny v soukromém vlastnictví, vlastník se snaží areál bývalé továrny zachránit a zvelebovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.