Skvostný Ottův pavilon v Kyselce byl vystavěn na počest krále Oty I.
V údolí řeky Ohře na Karlovarsku najdete bývalé Lázně Kyselka. Právě tady se začala psát historie minerálních vod Mattoni. Oblíbil si je i řecký král Ota I., na jehož počest byl jeden z místních pramenů dokonce přejmenován a původní drobnou stavbu nad ním nahradil skvostný pavilon.
Řecký král Ota I. navštívil Lázně Kyselka v srpnu roku 1852. Hlavní léčebný pramen Bukové kyselky mu prý natolik zachutnal, že si domů do Athén objednal 450 džbánků této minerální vody. Na jeho počest byl pramen přejmenován na Ottův pramen a původní drobnou stavbu nad ním nahradil rozsáhlý Ottův pavilón.
„Ve svahu byl postaven drobný altán, který nechal Heinrich Mattoni nahradit velkým skvostným pavilonem Ottova pramene, kde byla i stáčírna a lázeňský dům. Ústřední pavilon nechal vybudovat v roce 1898 podle projektu vídeňského architekta Karla Haybäcka,“ říká historik Lubomír Zeman.
Za stavební materiál byl zvolen mramor, pískovec a leštěná žula. Stavbu ovlivnilo hned několik slohů – novobarokní, secesní, kubistický a novoklasicistický. Nelze si nevšimnout ani antických vlivů. Během roku 1910 bylo z provozních důvodů přistoupeno k tomu, aby byla k pavilonu z boku přidána nová budova. Šlo o rozšíření plnírny lahví, kterých firma Mattoni ten rok vyvezla deset milionů.
Po druhé světové válce byla firma Mattoni zestátněna a stav lázní se začal zhoršovat. Velká část původních interiérů Ottova pavilonu byla poničena špatnou údržbou a necitlivými opravami, které proběhly v 60. letech 20. století.
Roku 2013 byla založena obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která si za cíl zvolila postupnou opravu budov bývalých Lázní Kyselka. V roce 2014 tak odstartovala i oprava Ottova pavilonu, která pokračuje dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
