S pomlčkou nebo bez? Ujasněte si, zda se správně píše online nebo on-line
Během kovidové doby se tematika všeho, co se odehrává online, ve veřejném prostoru zviditelnila a to platí i pro samotné slovo online.
Slovo online může v češtině vystupovat ve funkcích několika slovních druhů a větných členů. Ve spojení online prostředí nebo prostředí online, funguje jako přídavné jméno, pokud jde o slovní druh, a jako přívlastek, jestliže nám jde o větný člen. Rozvíjí totiž podstatné jméno prostředí, blíže popisuje nějakou vlastnost toho prostředí.
V češtině je běžné, že přídavné jméno ve funkci shodného přívlastku stojí před svým řídicím podstatným jménem: nová kniha, výkonný stroj, mohutný dub apod. Za něj se dostává jen při důrazu nebo kontrastu: do této police dávej jen knihy nové; původní strojní vybavení nahradily stroje výkonné. Zrovna tak je to s online prostředím. Tzv. základní nebo chcete-li nedůrazový a nekontrastní slovosled by byl online prostředí.
Třeba u spojení se slovem škola se vžilo opačné pořadí: škola online. A zase budeme váhat. Online je přídavné jméno – jaká škola? Škola online – nebo příslovce – škola jak? Online. Těžko rozhodnout, protože se tu slovo online neshoduje a smysl dávají obě otázky – jaká i jak.
Český národní korpus uvádí, že nejčastěji stává před slovem online sloveso a online pak má funkci příslovečného určení způsobu: přenos můžete sledovat online – tedy jak? Online. Podobně třeba host odpovídal online; letenky si rezervujte online apod. Když už před online stojí podstatné jméno, tak ale jde o spojení typu hostem online vysílání byl…, takže se zkrátka jen potvrzuje, že pořadí prostředí online není běžné.
Přídavné jméno online můžeme zapsat dohromady jako jedno slovo, nebo také se spojovníkem: on-line. Také můžeme použít podoby s koncovkami: [onlajnový] onlinový, onlineový.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka