Rok 1990 byl na Šumavě z hlediska turistiky neuvěřitelný

Turistika na Šumavě byla v dobách před rokem 1989 opravdu velmi omezená. Ubytování bylo strohé – fungovaly hotely hlavně na Železnorudsku a v Srní. O gastronomických lákadlech nemohla být ani řeč. A navíc, ještě v březnu 1990 bylo 60% míst na území současného národního parku stále nepřístupných. Bylo to hraniční pásmo nebo vojenský prostor a příslušníci pohraniční stráže v březnu a v dubnu 1990 ještě fungovali, jako roky před tím.

„I mě jednou chytli v lese a přivezli mě na stanici, proč chodím po lese, i když jsem ochranář. Nebylo to úplně normální, že se tam chodilo. Pamatuji si, že léto 1990 bylo naprosto neuvěřitelné. Auta a lidi všude. Na Roklanské nádrži piknik na hrázi, ohýnek… Prostě neuvěřitelné věci, z dnešního hlediska i z tehdejšího. V roce 1991 už se to začalo trochu zklidňovat a už se to organizovalo a pak už se to hodně srovnalo. No a v roce 92, 93 už fungovala normální pravidla a nebyly problémy. Ale rok 1990 byl neuvěřitelný," vzpomíná ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Nebylo se co divit. Do té doby totiž bylo opravdu málo míst, kam se dalo jít. Centrální Šumava byla prakticky uzavřená a proto taková místa, jako bylo Povydří, tedy cesta z Čeňkovy pily na Antýgl, byla v 80. letech možná lidmi zaplněnější, než tehdy například Václavské náměstí v Praze. A tak, když se v roce 1990 otevřela 40 let nepřístupná místa zasahující až k hranici s Bavorskem, bylo nutné jednat.

„Lidi chodili všude, vzaly si Klostermanna a chodili tam, o čem psal Klostermann. To jsme nezvládali. My jsme požádali nově vzniklé Ministerstvo životního prostředí, aby nám umožnilo sehnat strážce. Ministerstvo nám poměrně briskně dodalo peníze na mzdové prostředky a my jsme v roce 1990 a 91 nabrali spoustu strážců. Mnozí u nás pracují dodnes," dodává Pavel Hubený.

V druhé polovině 90. let a po přelomu tisíciletí návštěvnický zájem o Šumavu klesl. Lákaly hlavně zahraniční dovolené, jako Kanárské ostrovy, výlety do světových metropolí, či poznávání dříve zapovězeného amerického kontinentu. Jenže i dobrého se člověk přejí a po roce 2010, kdy navíc nebyla dobrá bezpečnostní situace ve světě, se Šumava opět začala plnit turisty. Dodnes láká hlavně příroda a divočina, ale i čisté prostředí, malebnost a turistická vybavenost.