Pohádkový král Vladimír Ráž se narodil v Nejdku. Jeho rodný dům dodnes připomíná pamětní deska

31. leden 2023

Další díl seriálu o Zapomenutých domech nás zavedl do Nejdku k rodnému domu legendárního krále Miroslava z pohádky Pyšná princezna.

V malebném údolí řeky Rolavy, asi dvacet kilometrů od Karlových Varů, leží město Nejdek. V jedné boční ulici poblíž centra stojí na první pohled nenápadný, patrový dům s cihlovou fasádou. Na jeho rohu je umístěná nevelká pamětní deska, která připomíná, že jde o místo, kde se narodil jeden velmi slavný český herec – Vladimír Ráž.

Vladimír Ráž-1992

Jeho rodný dům stojí na rohu ulice Smetanovy a Bratří Čapků a má číslo popisné 441. Dnes ho zdobí pamětní deska, která připomíná slavného nejdeckého rodáka. Později se Rážovi přestěhovali o kousek dál, do přízemního bytu ve Smetanově ulici čp. 558.

Když bylo Vladimírovi devět let, odstěhoval se s rodiči a bratrem do Prahy, na své rodné město ale s láskou vzpomínal a později se do něj několikrát a rád vracel.  Vzpomínal, že v Nejdku jako malý chlapec viděl svoje vůbec první divadelní představení v životě – hru Lešetínský kovář v podání nejdeckého dramatického kroužku. Fotografii z téhle události si schovával do konce života.

V Nejdku také jako osmiletý chlapec vůbec poprvé vystoupil na veřejnosti – to když recitoval při národní oslavě, ovšem tehdy si prý ještě šlapal na jazyk. V roce 1971 v Nejdku zhlédl už jako známý a uznávaný herec premiéru antické komedie Lišák Pseudolus v podání místních ochotníků. Ještě po roce 1989 se do Nejdku zajel několikrát i se svým bratrem Miroslavem.

Vladimír Ráž zemřel v roce 2000 v Praze, od jeho narození uplyne 1. července přesně 100 let.

autoři: Jana Strejčková , nkr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.