O původu názvu rozhlas

17. září 2023

V letošním roce jsme již mnohokrát připomínali, že rozhlas slaví 100 let od svého založení. Proč ale k označení rádia používáme právě slovo rozhlas?

Slovo rozhlas žije v češtině již od doby národního obrození ve významu rozhlášení, pověst, to, co se rozhlašuje. Přibližně rok po začátku vysílání rádia na území Československa byla společností Radiožurnál vypsána posluchačská soutěž, která měla přinést pojmenování nového komunikačního média.

Která pojmenování se užívala do té doby?

Nejčastěji to byla radiofonie a také anglický výraz broadcasting. Ze slova radiofonie vzniklo zkrácené slovo rádio, které začalo postupně označovat především radiový přijímač.

Z posluchačské soutěže nové pojmenování nevzešlo. Nepodařilo se vybrat přiléhavý název, soutěž skončila neúspěchem. Slovo rozhlas použil redaktor tehdejších Národních listů Richard Durdil, který v květnu 1924 napsal, že broadcasting znamená to, co široké rozhození, rozsévání… a že stanice rozhlásí vše, co se dozvědí.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.