Zužování významu: Drůbež dříve a dnes

Souvisí to s původem slova, které je odvozeno od slova drob, my bychom dnes řekli drobný. Ještě v polovině 19. století Josef Jungmann ve svém Česko-německém slovníku uvádí význam „hromada neb mnohost něčeho drobného, jako jsou drobné ryby, drobný dobytek, zvláště slepice…“. Starší podoba slova byla i drůbeř a podobné slovo – drobiazg – najdeme např. v dnešní polštině, kde se tak označuje drobné zvířectvo i drobná věc.

Existuje i mnoho nářečních pojmenování - např. žoužel, havěť, hyd, hyda, hydina nebo bydlo. Slova často měla i magický význam, neboť z drůbežích vnitřností se dříve věštilo.

Souvislost s mládeží

Je to souvislost slovotvorná, obě slova označují kolektiv, jsou to jména hromadná vytvořená pomocí přípony -ež. Takových slov je v češtině velmi málo. Zajímavé je slovo verbež. Šlo o naverbované lidi, kterým na ničem nezáleželo, slovo tak nabylo hanlivého významu. Za zmínku stojí ještě krádež a loupež.