Náležitá výslovnost slov zefektivnit a zatraktivnit
Dříve tato slova bývala předmětem dotazů s ohledem na to, zda jsou spisovná. K jejich zespisovnění už došlo a dnes spíše váháme nad jejich spisovnou výslovností. Naši nejistotu ve výslovnosti obou slov působí spojení předpony tvořené jednou souhláskou – z – a následující samohláskou, v tomto případě –a.
Vysvětlení správné výslovnosti souvisí s užíváním tzv. rázu neboli tvrdého hlasového začátku. Ráz je prostředkem signalizace švu mezi souhláskou a samohláskou, ve spisovné výslovnosti je vyžadován po neslabičných předložkách – [kˀ otci, vˀ autě] a před příklonným a a i – [umí číst ˀa psát]. Výslovnost splývavou, tedy [vautě, koknu] považujeme za nenormativní, nevhodnou.
Na švu předpony a slovního základu je užití rázu řídké, jen chceme-li zvýraznit složení slova, volíme výslovnost s rázem. Výslovnostní pravidla ale doporučují naznačit hranici slabiky, ale důsledně ráz v těchto případech vyslovovat nemusíme. Už v Slocníku spisovného jazyka českého je naznačen dvojí možný způsob výslovnosti: [zefektivnit, zatraktivnit] i [z efektivnit, z atraktivnit].
Můžeme doporučit pro další informace příručku o výslovnosti: Jiřina Hůrková – Česká výslovnostní norma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
