Máte ponětí, co je to ponětí?
Občas se věnujeme slovům, která sice běžně používáme, ale o tom, odkud pocházejí nebo kde se vlastně v češtině vzala, nemáme často ani ponětí.
Ponětí je určitě zajímavé slovo. V češtině funguje jenom jako podstatné jméno, a to skoro výhradně ve frázi mít, ale mnohem častěji „nemít ponětí“, nebo v zesílené variantě „nemít ani ponětí“. Slovo ponětí vzniklo připojením předpony po- ke slovesu jmouti. S tímhle slovesem se ve spojení s jinými předponami setkáváme třeba ve slovech jako zajmout, dojmout, vyjmout a podobně. Společně s připojením předpony po- došlo ve slově k hláskovým změnám, aby se to snáze vyslovovalo, a ponětí bylo na světě. Zajímavé je, že v minulosti se slovo ponětí používalo i ve významech, ve kterých v současné češtině používáme slova pojem nebo pojetí.
Slovu nerozumíme, frázi ano
V jazyce si často pomáháme slovy nebo slovními spojeními se stejným nebo podobným významem, která jsou podobně utvářená, ale kterým rozumíme lépe. Co se fráze „nemít ponětí“ týče, rozumíme jí nejspíš i proto, že prakticky ve stejném významu se uplatňuje i stejnou předponou utvářené slovo potucha. U něho je zřejmé, že významově souvisí se slovesem tušit, tedy „mít potuchu“ znamená „mít tušení“. Slovo ponětí pak chápeme jako synonymum ke slovu tušení. Zajímavé je i to, že zatímco slovo ponětí funguje právě jen v této podobě, u slova „potucha“ existuje i tvar bez předpony po-, tedy tucha. Dříve se vyskytoval v literárních, hlavně v básnických textech, ve Slovníku spisovného jazyka českého je uvedeno, že se jedná o slovo knižní s příznakem básnickým. Teď se s ním ale setkáváme i v mluveném jazyce. Mluvčí prostě například řekne, že „nemá tuchu, kam dal brýle“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.