Běžet jako s keserem? Nic pro šneky

9. červen 2014

Keser definuje Příruční slovník jazyka českého jako příruční rybářskou síť pytlovitého tvaru. Užíval se obvykle v říčním rybářství, kde se v keseru nosily ryby do kádě a odvážely se pak do sádek. Kdo měl rybu v keseru, musel se pohybovat rychle, aby ryba nebyla dlouho bez vody. Tady je zdroj reálného základu rčení.

Ve frazémech se často zachovávají lexikální archaismy, slova žijící jen v daném spojení, v jednom kontextu, nevyskytující se v jazyce již samostatně, slova, jejichž význam již není obecně známý.

Ve kterých situacích uvedené rčení můžeme použít?

Tento frazém dokládá emocionální stránka našeho vyjadřování. Potřebujeme-li popsat situaci s velkou intenzitou, vyjádřit to, že něco převyšuje naše obvyklé očekávání, pak nestačí běžný komentář situace: běžel rychle, ale užijeme jinou možnost nebo nějaký z frazémů, např. pelášil, běžel, až se mu hlava třásla, až se mu za patama prášilo, kouřilo apod. Jak je patrné z předchozího výkladu původu rčení běžel jako s keserem, frazém má význam běžel horlivě, rychle, obvykle s nějakou zprávou. Spojení významu rčení se zprávou dokládá jeden z dřívějších významů frazému: obcházet rychle lidi a klevetit, pomlouvat. Daný význam se do současnosti nedochoval?

A co další rčení, ve kterých se mluví o keseru?

Jen pro zajímavost bych dodala, že zmíněný frazém najdeme např. ve Křtu sv. Vladimíra Karla Havlíčka Borovského a že naši předkové užívali ještě rčení jít na něco s keserem s významem: kasat se na něco, hrnout se na něco, jak dokládá Jaroslav Zaorálek v publikaci Lidová rčení.

Dříve se pro označení rychlosti běhu užíval také frazém běží jako švec s botama do jarmarku; my běháme spíše jako o závod nebo sprintujeme či lítáme.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio

Související