Zázvor, skořice, hřebíček, kardamon a další vůně v češtině
Podzim má svou vůni – a nejen díky spadanému listí. V posledních letech se i u nás objevuje takzvané dýňové koření. I když název odkazuje k dýni, tahle kořenicí směs se nepoužívá jenom do dýňových koláčů. Dochucujeme s ní i polévky, sirupy, nejrůznější moučníky a také oblíbenou kávu latté. Typickými přísadami dýňového koření jsou skořice, hřebíček, zázvor, kardamom a muškátový oříšek.
Slovo skořice máme v češtině už od staročeštiny, kde „skora“ znamenalo prostě „kůra“. Byla to tedy kůra, která se dovážela z dalekých zemí. Dnes víme, že pochází ze stromu zvaného skořicovník pravý původem ze Srí Lanky. Latinsky se mu říká Cinnamomum verum. Z latinského názvu byl odvozen např. název anglický cinnamon nebo německý Zimmt.
Sušená poupata hřebíčkovce připomínají malé hřebíky – hřebíček je tedy metaforické pojmenování podle vzhledu.
Slovo zázvor máme doloženo v češtině poprvé u Daniela Adama z Veleslavína, to znamená až od konce 16. století. Je to slovo přejaté z italského nářečního slova zenzavero. Do italštiny se dostalo přes arabštinu z Indie, kde v sanskrtu slovo singivēra znamenalo „tělo s rohy“ – podle tvaru oddenku.
Řecké slovo kardámōmon přešlo do latiny jako cardamomum, odtud do němčiny a posléze do češtiny.
Muškátový oříšek je usušené semeno muškátovníku. Svým tvarem skutečně připomíná ořech, proto se tahle metafora pro dané semeno používá. Slovo muškát má původ v arabštině. Do Evropy se dostalo už ve středověku, kdy se arabské názvy šířily přes Španělsko a dál prostřednictvím latiny a němčiny. V latině slovo muscatus nejprve označovalo toto voňavé koření a později i víno s podobnou vůní. V českých zemích se slovem „muškát“ začala označovat rostlina známá jako pelargonie, protože také voněla podobně. Jiné spojení než podobná vůně však mezi arabským kořením a květinou z oken našich babiček není.
Dýňové koření tedy obsahuje samé exotické přísady. Skořici a hřebíček pojmenováváme slovy domácího původu, kdežto zázvor, kardamom a muškátový oříšek jsou názvy přejaté z cizích jazyků. A společně nám krásně provoní podzim.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.