V lese by mělo zůstat dřevo k zetlení. Další generace stromů pak bude mít dobré podmínky

Z mé dlouholeté zkušenosti tiskového mluvčího vím, že většina lidí má ráda přirozenost přírody, ale do jejich představy hnijící kmeny stromů nebo větve ledabyle poházené v lesním porostu vůbec nezapadají. Chtějí raději uklizený les. Tento pohled navíc potvrdil i před pár lety, na území Šumavy prováděný, socioekonomický výzkum. Jenže stromy nebo alespoň větve, které se neodvezou k průmyslovému zpracování, nebo jako otop do kamen a ponechají se k zetlení na místě, mají pro ekosystém každého lesa obrovský význam. Uklizený, sterilní les nemůže dlouhodobě dobře fungovat.

„Je to biomasa a ta vzniká z vody a půdy. S každým kmenem, s větvemi odvezenými z lesa odebírám to, co bylo původně v půdě. A to má své limity. V zemědělství to zná každý. Buď tam nechávám po vyčerpání půdy úhor, nebo tam dám nějakou vegetaci, která tam zase vrátí živiny. Nebo musím hnojit. V lese je to stejné, jen je to natažené na delší čas, jednu nebo dvě lidské generace, podle toho, co je to za les. Ale půdu to vysává úplně stejně, jako zemědělství a samozřejmě i stromy jdou na maximum toho, co mohou vyčerpat. A z půdy to vyčerpají – jsou to živé organizmy, takže dokud můžou jíst, tak jí," říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Většina lesů u nás je zásadně vyčerpávána už stovky let. Les je totiž zdrojem nejen stavebního dříví, ale také zdrojem tepla, které se dá získat nejen ze samotných kmenů, ale také z větví a šišek, které dříve lidé sbírali. Dnes se tato klest v mnohých hospodářských lesích shrabává a následně se strojově štěpkuje. Za takových lesů se pak stávají sice hezky uklizené, ale sterilní lesní porosty. A takové dlouhodobé vyčerpávání může vést třeba až ke změně druhové skladby lesa.

„To často vedlo k úplnému vyčerpání půdy a mohlo to vést ke změně chemismu půdy. Pořád odebíráme draslík a vápník kumulovaný v dřevě, půda se stává chudší a kyselejší. Nakonec to může vést k tomu, že se úplně změní charakter lesa. Byly tam listnaté porosty, jasanů, javorů, lip, buků a po generačním vyčerpávání tam rostou pouze borovice, protože ty jsou adaptované na chudou půdu a jsou schopné přežít," dodává Pavel Hubený.

Tedy v každém lese by mělo zůstávat alespoň nějaké dřevo k zetlení, aby následující generace stromů měla co nejlepší podmínky pro svůj růst.