V Hoření ulici nehoří. Je prostě jen na kopci

31. leden 2022

Inspirací se tentokrát stala ulice „Hoření“. Posluchač se s tímto místním názvem setkal na svých cestách po republice a ptá se, podle čeho tato ulice mohla dostat jméno. Že by v ní snad v minulosti hořelo?

Zkuste si název říct v opačném slovosledu, tedy ne ulice Hoření, ale Hoření ulice nebo Hoření Domky a hned vám dojde, že slovo hoření v Hoření ulici nebo v Hořeních Domcích nemá nic společného s procesem hoření. Není to podstatné jméno, nýbrž jméno přídavné a je to prostě varianta přídavného jména horní nebo hořejší. Takže Hoření ulice je prostě ulice někde nahoře, na vyvýšeném místě, na kopci.

Pokud někdo zná třeba Hoření ulici v Ústí nad Labem, ví, že je na kopci a místy je opravdu hodně strmá. Hoření Domky je pak zase název osady u Rokytnice nad Jizerou a tato osada se také nachází ve značně kopcovitém terénu, dokonce u lyžařských sjezdovek a lanovek.

Názvy ulic, obcí, částí obcí nebo osad obsahující přídavné jméno hoření jsou spíš řídké. Ostatně asi i proto byl název Hoření ulice pro našeho tazatele významově neprůhledný. Samozřejmě že mnohem častější jsou místní názvy obsahující podobu horní nebo hořejší.

Kde má slovo „hoření“ původ?

Varianta hoření je ve Slovníku spisovného jazyka českého označena jako knižní. Je doložena hlavně ve starší beletrii, v současné už spíš jen okrajově. Můžeme si dát příklad z Čapkovy Války s mloky, tedy ze třicátých let dvacátého století: Rozsadili se v širokém kruhu a počali zvláštním pohybem kroužit hoření polovinou těla; vypadalo to, jako by tančili.

V současné češtině je běžná podoba horní. Druhý stupeň může být hořejší nebo hornější, přičemž podoba hořejší má často stejný význam jako první stupeň, takže když řekneme třeba podívala se z hořejšího okna, má věta stejný význam jako v případě formulace podívala se z horního okna. Třetí stupeň zní nejhornější nebo nejhořejší, ale to je podoba méně často užívaná.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.