Teplo pro 56 tisíc domácností i horká voda do pivovaru
Dálkové vytápění a ohřev teplé vody v Plzni mají dlouhou a zajímavou historii, která začala už v roce 1950. Tehdy se poprvé začal využívat horkovod ze závodu Škoda pro vytápění bytů v Jižním Předměstí. Dnes tento systém zásobuje teplem přibližně 56 000 domácností a stal se nedílnou součástí každodenního života v našem městě.
Jak to vlastně funguje? Na otop jde jen část páry, zatímco většina z ní roztáčí turbíny, které vyrábějí elektrickou energii. To znamená, že teplo a elektřina se vyrábějí efektivněji a s menšími ztrátami. Navíc horká voda z teplárny míří i do blízkého Plzeňského pivovaru, kde se využívá na mytí lahví. To ukazuje, jak je tento systém prospěšný nejen pro domácnosti, ale také pro místní podniky.
Dálkové vytápění v Plzni je navíc klíčovou součástí infrastruktury města. V případě, že by došlo k ohrožení vodních zdrojů, Plzeňská teplárna by mohla dodávat pitnou vodu do pivovaru, který by ji pak balil a distribuoval.
Nepředstavujte si žádná malá kamínka, ale velkou halu plnou technických zařízení. V měsících, kdy je opravdu zima, se v teplárně spálí 1400 tun uhlí denně," potvrzuje vedoucí provozu Martin Kukla. Ohromující je i množství vody, které se každou hodinu musí ohřát. "V zimních měsících protočíme hodinově 4000 - 5000 tun vody. A pro zajímavost - na výstupu z kotle má pára 540 stupňů.
S rostoucími nároky na ekologičnost a efektivitu se Plzeňská teplárna neustále vyvíjí. Dálkové vytápění tak nejen šetří energii a chrání přírodu, ale také zajišťuje pohodlí a kvalitu života pro všechny obyvatele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
