Ta jáhla, ten jáhel, nebo to jáhlo?
Jáhly jsou v současnosti velmi oblíbené a také jsou označované za jednu ze zdravých potravin. Kolem jejich užívání v jazyce však nacházíme několik otazníků.
Náležitý je v jednotném čísle tvar ženského rodu, tedy jáhla. Pochybnosti někdy působí také tvar 2. pádu množného čísla, tam je možné užít dva tvary: jahel i jáhel. Vkládáme zde hlásku e a z hlediska vývoje jazyka je u dvouslabičných slov ve 2. pádě množného čísla charakteristické krácení samohlásky v kořeni slova, např. chvála – chval, vrána – vran, jáhla – jahel. Z hlediska jiné tendence, která působí dnes silně, se projevuje snaha zachovat stejnou podobu kořene, a tak vznikl i tvar jáhel. Někdy se jako problémový může jevit i tvar 7. pádu množného čísla, který zní jáhlami.
Je možné vytvořit i podobu jahelný, dá se třeba koupit nápoj označený jako bio jahelný, ale běžnější je výraz jáhlový.
Pšeno
Jáhly jsou loupané obilky prosa, které patřilo mezi hlavní potraviny Slovanů. Pšeno je původem staré slovanské označení jáhel, označující souvislost s pšenicí, s obilovinou. Jáhly byly původně drahým, svátečním jídlem. Jako nářeční pojmenování můžeme pšeno najít u Boženy Němcové nebo u Jindřicha Šimona Baara. Snad závěrem můžeme připomenout, že se dříve užívaly jáhly také ve frazémech: mít srdce jako jáhlu s významem malé, bát se nebo nerozumí tomu ani za jáhlu, tedy vůbec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka