Strávit víkend či strávit prázdniny - to je moc dlouhé. Vymysleli jsme kratší výrazy
Jazykovědkyně Helena Chýlová vysvětluje některá slovesa, která jsme si utvořili, aby naše vyjádření byla úspornější.
Přejatá slovesa nebo slovesa odvozená od cizích či přejatých podstatných jmen získávají v češtině příponu -ova(t). Například sportovat, telefonovat nebo financovat. V poslední době přibývá sloves, která vyjadřují vztah k času, trávení časového období pojmenovaného substantivem - třeba nocovat odvozené od slova noc. Nově se od např. od slova víkend odvozuje víkendovat nebo od slova prázdniny prázdninovat.
Jsou tato slovesa spisovná?
Některá ano, některá ne. Tradiční slovesa jako nocovat jsou spisovná, neutrální, slovesa jako víkendovat nebo prázdninovat bych označila jako substandardní, stojící na hranici spisovnosti, hovorová.
Proč si nevystačíme s vyjádřením strávit víkend či strávit prázdniny a vytváříme nová pojmenování? Prostě se chceme vyjadřovat úsporně a výhodou takto vytvořených sloves je jednoslovnost.
Tento postup jde ještě dál a zejména v jazyce reklamy nebo marketingu se můžeme setkat se slovem víkendování sloužícímu k určitému ozvláštění jazyka, které může mluvčí zaujmout. Jde o synonymní vyjádření slov víkend či víkendový pobyt. A stejně tak se začíná užívat i prázdninování s významem prázdniny nebo určitá prázdninová akce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.