Starosta Mnichova vede obec už šest volebních období
Západočeský Mnichov najdete deset kilometrů severovýchodně od slavných Mariánských Lázní. Jméno obce bývá spojováno se starou poustevnou a kaplí, které stávaly západně od obce v údolí Mnichovského potoka - poutním místem, ke kterému mířila procesí z celého okolí.
Městu, bohatému na mlýny, bylo už téměř před 500 roky uděleno českým králem Vladislavem II. právo varečné. V pozdějších dobách bývalo v obci až 100 právovarečníků piva.
V roce 1549 město až na devět obyvatel vymřelo, a proto muselo být nově osídleno. Z té doby datuje se i vznik městského znaku: červený štít se Ivem a nad ním kolčí helma s korunou, černozlatým závojem a jeleními parohy.
V roce 1637 měl už Mnichov svého městského soudce. V té době žilo v obci 77 měšťanských rodin, většinou rolníků a řemeslníků. Roku 1725 byl postaven barokní kostel sv. Petra a Pavla, který patří mezi nejkrásnější na Tepelsku a v roce 1730 i barokní jednopatrová radnice se zvoničkou, štukovou výzdobou a pranýřem.
Roku 1727 vydal Karel VI. důležité nařízení o povinné cestě z Chebu do Prahy přes Mnichov. Ten byl také rodištěm dobrých muzikantů. Vedle slavných mariánskolázeňských kapelníků Schurwanna a Krüttnera tu byl již skoro před 200 lety založen hudební spolek.
K dnešnímu Mnichovu patří dvě přilehlé obce Rájov a Sítiny a žije zde celkem přibližně 400 obyvatel. K největším zajímavostem současného Mnichova patří kostel svatého Petra a Pavla v Mnichově, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sítinách a kostel svatého Jana a Pavla v Rájově.
V samotném Mnichově najdete obecní úřad, poštu, restauraci se společenským sálem pro 150 Iidí nebo prodejnu. V bývalém klášteře Školských sester de Notre Dame je v současné době Domov pro osoby se zdravotním postižením Pramen s kapacitou nejvýše 76 klientů.
Poslechněte si rozhovor se starostou Mnichova Jiřím Křenčilem!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.