Tábor pod hvězdami. Karlovarská hvězdárna učí děti milovat vesmír
Hvězdárna v Karlových Varech byla postavena v rámci akce Z. Hlavní osobností, která ji propagovala a podílela se na výstavbě, byl vedoucí astronomického kroužku František Krejčí. Po něm je dnes pojmenována.
Slavnostní otevření se uskutečnilo 7. července 1963. V listopadu roku 1971 ale vyhořela, takže se o šest let později pro veřejnost otevírala znovu.
Současná podoba hvězdárny pochází právě ze 70. let minulého století. Objekt už tak úplně nevyhovuje dnešnímu provozu. Také proto se organizátoři snaží pořádat především akce jen pro rodiny a menší skupiny. Ročně tak přivítají na Hůrkách kolem tří tisíc návštěvníků.
Karlovarská observatoř nabízí kromě prohlídek a pozorování oblohy také i různé zajímavé programy. Tím stěžejním je kosmodrom neboli kosmické nádraží. Jedná se o simulované lety do vesmíru. V kabině kosmické lodi můžou zájemci zažít veškerou přípravu na start, komunikaci i samotný „skutečný“ kosmický let.
Letní tábory pro děti a další akce
Planetárium v lázeňském městě pořádá i letní tábory pro děti. „My se snažíme, aby tábory děti něco naučily, protože v podstatě cílem není jenom to, že dítě přijede na tábor, je tam ten týden a odjede a pak o něm rok neslyšíme. Cílem je, aby nám třeba přišlo do kroužku, aby se tam vzdělávaly dál. Takže my ty tábory vždycky považujeme jako jakýsi začátek výuky astronomie pro děti,“ říká ředitel hvězdárny Miroslav Spurný.
Hvězdárna v Karlových Varech funguje 361 dnů v roce, s výjimkou vánočních svátků a Silvestra. Stěžejní pro její návštěvu je ovšem počasí.
„Ideální je, když je jasno a nesvítí měsíc v úplňku, protože to je největší katastrofa. Valná většina lidí si totiž vybírá právě Měsíc v úplňku, který nám na obloze prakticky zastíní všechny ostatní, především slabé hvězdy,“ má na závěr pozvánku pro všechny milovníky noční oblohy šéf karlovarské hvězdárny Miroslav Spurný.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.