Snídaně na Plzeňsku: Máme než včerejší rohlíky

Zaslechnout můžeme třeba na první poslech možná trochu zvláštní slovní spojení, ve kterém se uplatňuje spojka „než“. Nedávno jedna paní prodavačka na dotaz, jestli mají jistý oblíbený druh chleba, oznámila: „dneska máme než večku.“

Když se podíváme do Slovníku spisovné češtiny, najdeme tam čtyři různé významy spojky než. Můžeme pomocí ní srovnávat dva jevy nebo věci, třeba ve větě: Je starší než já. Další dva významy jsou časové, například: „Počkal, než se obuje.“ Nebo „Než se nadál, byla zpátky.“ A konečně ve spojení se zápornou větou vyjadřuje spojka „než“ omezení, připojuje větné členy nebo věty, kterých se netýká popření tím záporem.

Snadno si to ukážeme třeba na větě: „Tomášovi nezbylo nic než hromádka popela“. Spojka než připojuje slova „hromádka popela“, která nejsou zahrnuta v tom, co Tomášovi nezbylo. Naopak, hromádka popela bylo to jediné, co mu zbylo. Dalším příkladem může být věta: Nemůžeme jet jinudy než oklikou. Jenže tohle užití předpokládá zápornou větu.

Ve Slovníku spisovné češtiny je uvedeno, že užití spojky než v kladné větě je odchylka a správně bychom měli použít slovo „jen“ nebo „jenom“. Tedy správně by paní prodavačka měla říct: „dneska máme jenom večku“. Ale ta paní prodavačka se takto vyjadřuje opakovaně. A nejen ona. Bylo by zajímavé zjistit, jak často někdo na Plzeňsku pronese větu typu: „stálo ho to než pár korun“ nebo „máme než včerejší rohlíky“.

Studenti, kteří přicházejí studovat češtinu do Plzně, na tento typ vět často upozorňují jako na něco, co je zaskočilo, čemu nerozuměli nebo co je pobavilo. Z toho usuzujeme, že se nejedná o chybu nebo odchylku, ale o nářeční prvek. Není tak výrazný jako „copa, kdopa nebo tuten“, ale přesto je pro češtinu na Plzeňsku typický a velmi snadno rozlišitelný v mluvě místních obyvatel.