Slovo transgender se v češtině objevuje stále častěji
Se slovem „transgender“ i problematikou, kterou označuje, se postupně seznamuje stále širší okruh lidí. Dostává se do obecného povědomí a „přináší i zajímavé pohledy z hlediska jazykového“, říká MP z ÚJČ. Dnes o nich v jazykovém koutku bude řeč.
Slovem transgender označujeme poměrně spletitou problematiku týkající se osob, jejichž pohlavní identita není v souladu s jejich biologickým pohlavím. Je asi evidentní, že výraz transgender byl do češtiny převzatý z angličtiny, což trochu ovlivňuje i způsob jeho užívání v češtině. Tematika transgenderu už v poslední době není zcela okrajová, a tak je zajímavé podívat se na některé její pozoruhodné jazykové rysy.
Dva slovní druhy
Slovo transgender může fungovat jako podstatné jméno dost obecného a abstraktního významu, který v sobě zahrnuje právě nesoulad mezi fyzickým a prožívaným pohlavím prostě jako existující jev nebo obecnou vlastnost, třeba: diskutovali jsme o transgenderu jako fenoménu změny pohlaví; za poslední rok dva se mainstreamový přístup k transgenderu hodně změnil nebo hodně jsem v rámci transgenderu přemýšlel o své identitě apod. Je to v této funkci podstatné jméno rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „hrad“, jak ukazují příklady.
Ve druhém případě jde o funkci přídavného jména. Slovo transgender je tady nesklonné a stojí před svým řídicím podstatným jménem, např. transgender osoba, jedinec, zpěvačka, komunita, kultura, modelka apod. Výraz transgender tu vyjadřuje obecný, široký významový vztah mezi oběma výrazy: transgender osoba je osoba, které se nějak týká problematika transgenderu, transgender komunita je komunita, které se tato problematika také nějak týká apod. Jako přídavné jméno konkuruje slovu transgender také výraz transgenderový. Ten je odvozen od transgender zakončením -ový a běžně se skloňuje podle vzoru „mladý“.
Spojení s nesklonnými podobami, třeba transgender osoba, se užívá patrně pod vlivem angličtiny, podoba transgendrová osoba je výhodnější, protože zapadá do slovotvorného systému češtiny i do jejího tvaroslovného systému. Zakončením totiž jednoznačně vyjadřuje shodu, a je tudíž pro stavbu věty vhodnější. Je také o něco častější. Jinak významový rozdíl mezi nimi není žádný – at už řekneme transgender umělec, nebo transgenderový umělec, obojí znamená „umělec, kterého se nějak týká problematika transgenderu“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
