Slivenecký mramor zdobí známé pražské stavby. Jeho historii mapuje naučná stezka

Do Slivence dnes míří mnoho výletníků, kteří možná o tomto slavném kameni ani nevědí. „Lámat ho pravděpodobně začal Řád křižovníků s červenou hvězdou, kterému ves Slivenec spolu s okolními pozemky od roku 1253 patřila,“ popisuje Jiří Čížek, který stál u zrodu naučné stezky věnované sliveneckému mramoru.

Lom křížovníci později pronajímali různým pražským nebo místním kameníkům, až ho roku 1923 prodali firmě Spojené pražské továrny na staviva (později Prastav). Ta ho vlastnila až do znárodnění. Poté lom vystřídal několik vlastníků.

Naučná stezka sliveneckého mramoru byla otevřena v roce 2010. Je dlouhá asi 3,5 kilometru a má sedm zastávek. Je vhodná pro pěší, cyklisty i maminky s kočárky. Začíná u kostela Všech Svatých ve Slivenci, jednoho z nejstarších vesnických kostelů v okolí Prahy se vzácnými vitrážemi. Na prvních tabulích se seznámíte s historií Slivence i působením Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Statky a venkovský život ve Slivenci popisuje třetí zastávka, v ulici K Lochkovu.

Na návsi ve Slivenci začíná Naučná stezka sliveneckého mramoru|foto: Jolana Nováková

Tabule nazvaná Křížky a použití sliveneckého mramoru připomíná sedm křížů, které v obci stávaly a stojí dodnes. Jsou zde vyjmenovány hlavní příklady použití sliveneckého mramoru v Praze a okolí. Páté zastavení popisuje změny, ke kterým došlo v rozvoji obce po roce 1974, kdy se Slivenec stal součástí Prahy.

Šestá tabule Pražský okruh a rozvodna se věnuje dobře viditelným stavbám na západě Slivence. A poslední zastávka nazvaná Slivenecký mramor představuje slavný dekorační kámen, geologii ložiska v lomu Na Cikánce a historii a současnost těžby sliveneckého mramoru. Stezka končí na obecní louce nad lomy Na Cikánce, kde se slivenecký mramor stále těží.

Nedaleko se nachází národní přírodní památka Cikánka. Důvodem pro její vyhlášení byla snaha o ochranu teplomilných skalních stepí na největším území tohoto typu v Praze. Vyskytují se zde typické druhy rostlin skalních stepí, například kavyl Ivanův nebo vláskovitý.

Když se zadaří, mohla by stezka v budoucnu pokračovat dál do Radotína a zpátky přes Slavičí údolí do Velké Chuchle a do Slivence, aby byla okružní. Mapku se zakreslením zastávek najdete na každé informační tabuli.