Po stopách těžby železných rud. Za novou geostezkou se vydejte k Hamru na Jezeře

13. říjen 2016

Česko – země neznámá

Geostezka u obce Hamr na Jezeře připomíná období těžby železné rudy v části krajiny Ralsko. Zahrnuje celkem 10 zastavení, během kterých se podíváte na vrch Děvín nebo na Hamerský Špičák. Právě tam se totiž nacházel nejstarší důlní areál. A dodnes se tam zachovalo několik štol.

Železná ruda se v okolí obce Hamr na Jezeře těžila převážně v 17. a 18. století. Hornina byla vázána na zvětralé vulkanické žíly. „Jednalo se vlastně až o takové bahno, které horníci vytěžili a v hutích z něho získávali železo. V hamrech už ze železa dělali třeba podkovy,“ vysvětluje geolog Dominik Rubáš.

Těžba železné rudy tu probíhala především v tzv. povrchových dobývkách. Do dnešní doby se v krajině dochovaly jámy (tzv. pinky) a příkopy dlouhé až několik set metrů, kde horníci kutali. Největší zdejší dobývka se nachází na vrcholu zvaném Schachstenstein. „Dobývka je dnes asi 17 metrů hluboká a 70 metrů dlouhá,“ doplňuje Dominik Rubáš.

Součástí geostezky Geoparku Ralsko jsou dva dřevěné altány umístěné v krajině. Tam najdou turisté třeba informační tabuli věnovanou historii těžby železné rudy nebo unikátní 3D mapu, která naznačuje zajímavé tvary reliéfu. „Můžeme tady pozorovat právě ostré vrcholy na vulkanických žilách, pískovcové svědecké kopce, jako je třeba Široký kámen, Dlouhý kámen, Stohánek a další.,“ říká Dominik Rubáš. Jeden altán vyrostl na rozcestí u Sochorova pomníku, druhý se nachází pod hradem Děvín.

Informační tabule|foto: Dominik Rubáš

Ať už se do krajiny kolem Hamru na Jezeře vydáte za historií těžby železné rudy, nebo budete vyhledávat spíše odpočinek v přírodě, rozhodně nebudete litovat. Program budete mít klidně na celý den.