Lobzy na Sokolovsku po odsunu německých obyvatel téměř zanikly

Historie Lobzů sahá až do 14. století, zásadní zlom ale přinesla druhá světová válka. Po nuceném odsunu původních obyvatel a vyhlášení vojenského prostoru se kdysi živá ves proměnila v malou část Březové s 10 stálými obyvateli. Dnes Lobzy žijí klidným životem a přitahují milovníky běžek i turistiky.

První písemná zmínka o obci Lobzy na Sokolovsku pochází z roku 1370. Ve farní vsi na náhorní planině kdysi stával kostel svatého Vavřince, byla tu fara i škola a místní se živili hlavně zemědělstvím. Podle kronik se zde pěstoval i chmel.

Ještě po druhé světové válce tu žilo přes 300 obyvatel, převážně německé národnosti. „Po roce 46 samozřejmě došlo k jejich odsunu a tady zůstalo pár desítek občanů, kteří se potom ale stejně rozptýlili a odstěhovali," uvedl starosta Březové u Sokolova Jaroslav Bělíček (Nez.). Následné zřízení vojenského výcvikového prostoru další rozvoj obce zastavilo.

Z kdysi velké osady malá vesnice

Podle Veroniky Balátové z Městského úřadu v Březové má obec slovanský původ. „Základem byl název Lobez, který označoval podemílání nebo olizování břehu potoka," vysvětlila s tím, že nedaleko protéká Lobezský potok. Ještě v roce 1525 byly Lobzy poměrně velkou osadou s kostelíkem a farou.

Dnes tu návštěvník uvidí jen několik dvojdomků a velkou farmu zemědělského podniku.

Ideální podmínky pro běžky i turistiku

Obec leží v nadmořské výšce kolem 800 metrů, což je znát i na větrném počasí. „Lobezský vrch má plus minus 800 metrů, a proto ten vítr. Tady je docela větrno," řekl starosta.

Právě poloha ale přeje zimním sportům. „Provádí se tu údržba běžeckých stop. Dobrovolníci z Kamenice protahují trasy kolem Lobzů, Kamenice i Kostelní Břízy. Systém máme zavedený i do krajského systému běžeckých stop a jsme rádi, když nás lidé chválí," dodal Bělíček.

V létě láká oblast k turistice, pěšky se dá dojít například k rozhledně Krudum nebo do okolních obcí.