Hranice propojují pohraniční minulost s dnešním životem města
V seriálu Místopis západních Čech zapátráme po další obci se zajímavým názvem. Dnešní díl nás zavede do Hranic na Chebsku.
Nejzápadnější město Česka nabízí historické památky, živou kulturu i turistické trasy vedoucí do míst, která byla desítky let nepřístupná. Hranice se dnes prezentují jako klidné město s bohatým vyžitím pro místní i návštěvníky.
Dominantou hranického náměstí je kostel svatého Martina ze 14. století, který prošel několika přestavbami. Dodnes v něm znějí historické, stále funkční varhany, kvůli kterým do města míří hudebníci i obdivovatelé z celé republiky i Evropy.
Ke vzniku města se váže také symbol koně pijícího z potoka, který je součástí městského znaku a připomíná Hranice jako někdejší křižovatku obchodních cest.
Původní německý název Rossbach, tedy Koňský potok, odkazoval na vodní tok, který dnes teče pod náměstím. Současné jméno Hranice získalo město až po II. světové válce administrativním rozhodnutím.
Podle starosty Daniela Mašlára (SNK) se zde lidem žije dobře: „Máme tu spoustu možností, blízké Německo nám zajišťuje nejen práci, ale i služby, které se snažíme jako město doplňovat."
Turistika a volný čas
Hranice jsou výchozím bodem dvou turistických tras – naučné stezky k Trojmezí a Stezky kamenů, které mapují historii hranic s Bavorskem. Vznikla tu také cyklostezka po bývalé železnici do Adorfu a moderní skatepark.
„Snažíme se, aby si tu našly vyžití všechny generace," říká starosta a připomíná i letní festival Hranice Open Air Fest, letní kino nebo divadelní představení v sále Beseda.
Podle Daniela Mašlára si ve zhruba dvoutisícovém městě na své přijdou všechny generace. Kromě bohaté kulturní nabídky se tu během celého roku pořádá řada sportovních a městských akcí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






