Nejen podzim. Hovoří se i o zimě života
Určitě budete znát metaforické pojmenování pro pozdní období lidského života, totiž spojení „podzim života“. Ví se ale, že podzimem nekončí ani rok, od nějž „podzim života“ přeneseně vznikl, a tak je na místě ptát se, jestli existuje také „zima života“?
Spojení zima života jakožto označení sklonku života v praxi najdeme, i když ne tak hojně jako podzim života.
Někdy se zima života vyskytuje společně s podzimem, třeba v řečnické otázce proč byste neunesli nevýhody, které přináší podzim a zima života? Tady stojí podzim a zima života vedle sebe bez bližšího rozlišení, prostě jako označení pro pozdní či chcete-li závěrečné fáze lidského života. Kladení rovnítka mezi podzim a zimu života není ojedinělé, doložíme si ho třeba ještě příkladem "můj pohled na období, které se často nazývá podzimem či zimou života, změnila k lepšímu návštěva berounského penzionu pro důchodce".
Kdy se podzim a zima života liší?
Doklad z časopisu Ekonom svědčí o tom, že pomezí podzimu a zimy života je pomyslným prahem mezi relativně kvalitně prožitým a méně kvalitně prožitým stářím: Dnes privátní sektor tolik investuje do vzniku hotelových zařízení, slibujících seniorům „příjemný podzim života“; nijak to nepřispívá k řešení tristní situace s obřím převisem poptávky po zařízeních, která mají staré lidi zabezpečit před opravdovou „zimou života“. Zkrátka období relativně hezkého stáří končívá většinou dobou nemohoucnosti, s níž se v „soft“ penzionech moc nepočítá.
A můžeme uvádět další příklady. Jeden pochází z vysoce symbolického textu, ve kterém se lidský život připodobňuje k životním cyklům stromů: zima života nastává, když strom ztratí veškeré listí a je opět v určitém smyslu bezbranný. Na internetu se dá také volně najít soubor fotografií z plzeňských hřbitovů nazvaný Podzim a zima života. Fotografie jsou evidentně podzimní. Že by tedy zimou života byl míněn čas po smrti? To asi musí posoudit každý sám. Určitě je to ale zajímavé, působivé a k zamyšlení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
