Názvy adventních nedělí jsou jen marketingovým tahem

Adventní neděle odvozují svá pojmenování ve dvou odlišných rovinách. V liturgickém prostředí začíná první adventní nedělí období adventu, období přípravy na vánoční svátky, a také liturgický rok. Symbolem nedělí jsou také svíčky na adventním věnci. Existují tak liturgické názvy čtyř nedělí, ale také jejich názvy běžné.

Zlidovělé názvy čtyř předvánočních nedělí vymysleli obchodníci, aby podpořili předvánoční nakupování. Již v období první republiky tak vznikla pojmenování železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle. Jejich původ je nejasný, neznáme jejich autora, názvy k nám přešly patrně ze zahraničí, ale ne z německého prostředí, ve kterém se neužívají. „Kovové“ názvy předvánočních nedělí se objevovaly v naší zemi nejprve ve velkých obchodních domech, postupně se rozšířily i do menších obchodů a jejich reklam.

Marketingový tah

Gradující hodnota kovu má připomínat blízkost Vánoc a větší nutnost zakoupit dárky. Minulý režim tyto názvy značně podporoval, aby odvrátil pozornost od církevního rozměru vánočních svátků. O tom, že názvy adventních nedělí motivované kovem jsou dlouhodobě zcela běžné, svědčí např. fakt, že dnes se v mediálním prostoru můžeme setkat, možná až trochu překvapivě, s pojmenováním předvánočních nedělí vzniklém kombinací liturgického i lidového názvu: čteme i slyšíme o bronzové adventní neděli nebo zlaté adventní neděli.