Na Šibeničním vrchu u Horního Slavkova najdete dochované městské popraviště i hezký výhled do okolí
Horní Slavkov leží uprostřed lázeňského trojúhelníku, mezi Karlovými Vary a Mariánskými a Františkovými Lázněmi. Město bylo založeno ve 14. století a zhruba o století později vzniklo na nedalekém Šibeničním vrchu městské popraviště, které se zachovalo do dnešních dnů.
Původní kruhové popraviště se třemi pilíři, které byly šest metrů vysoké, bylo postaveno někdy kolem roku 1500 a prošlo třemi rozsáhlejšími stavebními úpravami. Poslední poprava zde byla vykonána v září roku 1751. Popravenou byla žena, Marie Alžběta Früchtlová z Radošova, za vraždu svého manžela a služebné.
Na počátku 19. století se popraviště dočkalo romantické úpravy a v roce 1936 byla nad vstup umístěna kopie znaku města s letopočtem 1598 a latinským nápisem Hodie mihi, cras tibi, což v překladu znamená Dnes mně, zítra tobě.
Dnešní výška pilířů, na kterých bývaly upevněny ještě dřevěné trámy, není stejná jako v minulosti. Tehdy byla mnohem vyšší, aby byl oběšenec dobře vidět až z Horního Slavkova a varoval tak ostatní před dopouštěním se nekalých činů.
Zajímavá kruhová stavba je jedna z mála takto zachovaných památek svého druhu, další podobnou byste mohli najít v nedalekém Bečově nad Teplou. Obě stavby jsou zapsány na seznamu nemovitých památek a dnes už naštěstí slouží jen jako výletní místa.
Z Šibeničního vrchu u Horního Slavkova je navíc i hezký výhled do okolí. A to nejen do údolí, ve kterém se rozkládá Horní Slavkov. Jsou odtud vidět i kopce Slavkovského lesa, třeba nejbližší kopec Stránisko, dalším směrem je pak možné spatřit vrch Krudum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.