Na Jiráskově, nebo Jiráskovo náměstí?
Odpovídáme na posluchačský dotaz, který tvar přídavného jména je náležitý u v 6. pádě jednotného čísla ve spojení na Jiráskově náměstí.
Jiráskův, ve středním rodě v jednotném čísle Jiráskovo, je přídavné jméno přivlastňovací, z toho vyplývá, že se skloňuje podle vzoru otcův. V 6. pádě pak ve spojení Jiráskovo náměstí, tedy ve spojení s podstatným jménem rodu středního, může mít ve spisovném jazyce koncovky -ě a -u. Obě možnosti jsou náležité, můžeme užít na Jiráskově i na Jiráskovu náměstí. S ohledem na to, že jde o vlastní jméno, bývá jedna z těchto možností stabilizovanější, tradiční a užívá se frekventovaněji. V tomto případě je to varianta na Jiráskově náměstí.
Jiráskovo náměstí jen na jihozápadě
Na Jiráskovo náměstí je varianta nářeční. Pro jihozápadočeské nářečí je charakteristický nesklonný tvar přivlastňovacích přídavných jmen zakončených na -ovo, např. otcovo pes, matčino bratr, dědečkovo boty. Mimochodem právě tento jev byl jednou z jazykových charakteristik např. v seriálu Policie Modrava. Vzpomínám si na Pokáčovo kanál. Pro nářečí středočeské je zase typická koncovka dlouhá, takže v Praze a okolí můžeme slyšet v daném spojení na Jiráskovým náměstí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
