Mám připraveno, navařeno a naklizeno
Už jsme si mockrát povídali o slovech i dalších jazykových jevech, které jsou stejné, podobné nebo naopak rozdílné v češtině a v angličtině. Tentokrát se zaměříme na jeden takový jazykový jev, u kterého by nás možná podobnost s angličtinou ani nenapadla.
Mít připraveno – u téhle vazby se slovesem mít určitě stojí za to se na chvilku zastavit. V sobotu mít navařeno, napečeno, naklizeno, to je stav, za kterým se skrývá hromada práce, kterou je třeba nejdřív udělat. Stejně tak, pokud máme mít do určitého termínu napsáno, odevzdáno, natočeno, vyřízeno, postaveno, vymyšleno, zkrátka máme do určité doby něco udělat a má to být hotovo. V češtině tu hromadu práce a úsilí, která je korunována úspěchem a dokončením díla, popisujeme slovesem mít a takzvaným trpným příčestím významového slovesa, tedy třeba mám vymalováno. Většinou nedodáváme, co máme vymalováno, není podstatné, jestli je to pokoj nebo celý být, ale důležité je, že je to hotovo. Je to trošku jiné, než když řekneme: mám vymalovaný byt. Tenhle drobný významový posun nás upozorňuje na propojení minulosti a současnosti. V minulosti jsme něco začali dělat a teď je činnost hotova.
Spojení minulosti a přítomností
V češtině máme u sloves přece buď čas minulý, nebo přítomný, možná namítnete. Jenže právě tahle vazba slovesa mít s trpným příčestím se tomu přísnému rozdělení na minulost a přítomnost vymyká. Místo toho minulost a přítomnost svým významem propojuje. Vlastně je to úplně stejně utvořená vazba jako v angličtině, kde existuje takzvaný předpřítomný čas. I ten spojuje minulost s přítomností. Vyvinul se z latinského perfekta a také se tvoří pomocným slovesem mít, tedy v angličtině „have“ a trpným příčestím plnovýznamového slovesa, takže například I have broken my leg znamená Zlomila jsem si nohu a mám ji tedy teď zlomenou. Význam toho času spočívá v tom, že jsme v minulosti něco začali dělat a teď je to hotové a vidíme výsledek. Když se to učí začátečníci v kurzech angličtiny, dělává jim to potíže pochopit. A přitom to v češtině máme zařízeno úplně stejně už celá léta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.